Do plavek! – díl I.

Parné letní dny dostávají každoročně do popředí zájem lidí všech věkových kategorií o koupání. Není nic lepšího, než se po horkém dni svlažit v řece, rybníku nebo na koupališti. V dnešním příspěvku se zaměříme na to, jak a kde se osvěžovali naši předkové v Klatovech.

150 let klatovských hasičů – jak to vše začalo?

I během letošního roku končícího čtyřkou si připomínáme celou řadu výročí. Nejen „celonárodních“, ale i lokálních. Narozeniny tak slaví jeden z nejstarších klatovských zájmových spolků, i když označení „spolek“ není v tomto případě úplně nejpřesnější. Každopádně už půl druhého století, tedy celých 150 let funguje, v Klatovech dobrovolný hasičský sbor.  

Z klatovských pohlednic II.

Minulý měsíc jsem zde představil a okomentoval několik pohlednic Klatov ze své sbírky. Dnes bych rád prezentoval ještě pár kousků, které považuji za zajímavé. Doufám, že podobně je vyhodnotíte i vy. Pojďme na to!

Z klatovských pohlednic I.

Když jsem se před téměř dvaceti lety začal intenzivněji zabývat naším městem a okolím, šel jsem v té době nejjednodušší sběratelskou cestou – začal jsem nakupovat dobové pohlednice města. Slušná sbírka se dala vybudovat poměrně rychle, na trhu bylo (a stále je) dost „zboží“, které ani nemuselo být nutně nijak drahé. Po shromáždění pár stovek kusů jsem ale dospěl k závěru, že má smysl zabývat se pouze netradičními pohledy, zejména tedy těmi, které zobrazují části městě, které již dnes nestojí nebo jsou jinak „obsahově“ zajímavé. Těch je samozřejmě podstatně méně, takže má sbírka pohlednic už se rozrůstá jen velmi pomalu. Pro dnešní příspěvek jsem se rozhodl vybrat pár těch zajímavějších pohlednic a okomentovat je.

Klatovské lokály I. – Na Baště

 Už od středověku bývaly hostince a krčmy centrem společenského života v každé větší obci. Klatovy pochopitelně nebyly výjimkou. Velký rozvoj hostinců a restaurací přineslo 19. století, tedy doba, kdy došlo k rychlé modernizaci v téměř všech aspektech lidského života. Některým klatovským lokálům jsem se zde už věnoval, jiné prozatím zůstaly bez povšimnutí. Z tohoto důvodu bych se chtěl zajímavým podnikům věnovat ve zvláštním seriálu. Pomyslné turné zahájíme v jednom tradičním hostinci – v restauraci Na Baště.

Pionýři klatovské fotografie I.

O tom, že fotografie je fenoménem dneška, není třeba pochybovat. Nakonec téměř každý z nás má vlastně velmi kvalitní fotoaparát v telefonu, stačí ho jen vytáhnout z kapsy a pořizovat snímky. Během několik vteřin se pak lze s obrázky veřejně pochlubit, nebo poslat na druhý konec světa. Samozřejmě než jsme došli k těmto možnostem, prodělala fotografie, resp. jejich pořizování svůj vývoj. V dnešním příspěvku bych se rád věnoval počátkům fotografování v našem městě, tedy prvním fotoateliérům a lidem, kteří je provozovali.

Klatovská (nejen) maturitní tabla

 Dnešní příspěvek bych chtěl věnovat jedné -pomalu vymírající – tradici spojené zejména se (středoškolským) studiem. K němu patří maturitní ples, výkop neboli poslední zvonění nebo svatý týden těsně před maturitou. V minulosti patřila k zakončení střední školy ještě jedna tradice -na jaře vyplnily výlohy některých obchodů v centru tabla budoucích maturantů. Přesvědčíme se ale, že na tablech se neobjevovali v minulosti pouze studenti.

Hledání nejstaršího Klatovana

Dnešní příspěvek bych chtěl věnovat zajímavostem, které se týkají lidského života. Mám na mysli jeho začátek, tedy narození a neodvratný konec – smrt. I před mnoha desetiletími fascinovalo veřejnost například narození vícerčat nebo dlouhověkost některých spoluobčanů. Na některé z těchto rekordů v historii našeho města se dnes zaměřím.

O znaku města Klatovy

Jedním z nejstarších atributů každého města je kromě jeho názvu i znak. Jedná se pravděpodobně o nejstarší formu toho, co se v moderní době označuje jako vizuální identita. I když v posledních letech se města snaží budovat svou značku i pomocí tvorby a používání loga, zůstává městský znak nejen pojítkem s minulostí, ale také oficiálním symbolem města. Dnes se tedy podíváme blíže na znak Klatov.

Klatovský místopis IV.

V dnešním příspěvku bych se rád vrátil k tématu klatovského místopisu. Tentokrát jsem se zaměřil na domy, které v průběhu let získaly své vlastní pojmenování  - ať už díky svému vzhledu, nebo z jiných důvodů.  

Před 140 lety – červenec 1882 v Klatovech a okolí

V současné době je léto vnímáno jako doba dovolených a odpočinku. Před více než sto lety byla ale situace zcela odlišná, léto a s ním spojené práce v zemědělství znamenalo pro většinu lidí nutnost vrcholného pracovního nasazení. Každopádně v dnešním příspěvku jsem vybral několik událostí, o kterých v červenci 1882, tedy přesně před 140 lety, referoval klatovský dobový tisk.

Všechno nejlepší, gymple!

 

Minulý měsíc jsem zde vzpomněl výročí úmrtí klatovského umělce a i dnes tu máme výročí – tentokrát narozeniny a to hned dvě stě desáté! Ano, zdejší gymnázium, které formovalo generace mladých lidí z Klatov a okolí se dožívá tohoto úctyhodného věku. Zároveň si uvědomuji, jak čas plyne, přijde mi to, jako by to bylo včera, když jsem připravoval dvoudílný příspěvek k dvoustému výročí založení školy.

Vlasta Burian a Klatovy

 

Na období první republiky se asi většina z nás dívá s určitou dávkou nostalgie, bez ohledu na to, že se nejednalo o žádnou idylickou dobu. Do předválečných časů se dnes vydáváme zejména prostřednictvím filmů z té doby a hvězd, které v nich zářily – Mandlové, Gollové, Haase nebo Nového. Nad všemi tehdejšími hereckými esy ovšem bezesporu vyčníval mimořádný komediální talent - Vlasta Burian. V dnešním příspěvku bych se rád věnoval vztahu krále komiků k našemu městu.

Tragédie na Zaječím vrchu

Každá doba bohužel přináší dramata i lidské tragédie. I v historii našeho města se jich odehrála celá řada. Dnes bych rád připomněl jeden smutný příběh mladých milenců, který se udál v Klatovech koncem roku 1895. 

Klatovští mistři pekařští

V dnešním příspěvku bych se rád věnoval jednomu tradičnímu řemeslu – pekařství. I když i zde se ve velké míře projevuje trend typický pro současnost – tedy soustředění výroby do velkých podniků, přežívá i v Klatovech několik malých pekařství, jejichž výrobky jsou vyhlášené. Nejinak tomu bylo i v minulosti.

Klatovské hotely III. - Menčík

Druhé desetiletí existence tohoto webu bych chtěl zahájit pokračováním seriálu o klatovských hotelech. Tentokrát jsem vybral pouze jedno ubytovací zařízení – hotel Menčík a chtěl bych se věnovat nejen hotelu samotnému, ale i osudům jeho majitelů – rodiny Menčíkových.

Nejstarší řemeslo

 

Hovořit o prostituci jako o nejstarším řemesle je sice trochu klišé, ale faktem je, že tato aktivita je skutečně téměř tak stará jako lidstvo samo. Zcela jisté je, že sex za peníze nebo za jiné výhody se poskytoval i v dobách, které vnímáme optikou dneška jako velmi prudérní a konzervativní. Pokusím se tedy naznačit, jak to bylo s prodejnou láskou v minulosti v našem městě. 

 

Z počátků klatovské cyklistiky

 

Velociped, bicykl, jízdní kolo. Dopravní prostředek, sportovní nebo pracovní náčiní. Ježdění na kole neboli cyklistka je skutečně výjimečnou aktivitou – sportem nebo možností, jak si zrychlit vlastní pohyb a jednoduše se přepravit téměř kamkoli. Nebo kombinace obojího. Dnes si povíme něco málo o počátcích tohoto fenoménu v Klatovech a okolí. 

 

Klatovské hotely II. - Střelnice a Grand

Po několika měsících bych se rád vrátil k tématice klatovských hotelů. Tentokrát bych se rád zaměřil na dva podniky, které už jako hotely nefungují. Přesněji řečeno oba stále fungují jako restaurace – Střelnice i Grand.

Klatovské rybníky I.

O tom, že se Klatovy během uplynulých staletí proměnily, není ani v nejmenším pochyb. Město už neobklopují chmelnice, sláva zdejších karafiátů je také ta tam. Změnila se ale i krajina, která město obklopuje. V minulosti byla v okolí Klatov, ale i přímo ve městě mimo jiné celá řada umělých vodních ploch – rybníků. Právě jim bych se dnes rád věnoval.