Hrady, zámky a tvrze v okolí Klatov v obrazech

Představovat hrady a tvrze v okolí Klatov by bylo pro zdejší obyvatele a fanoušky regionu asi pověstným nošením dříví do lesa. Péče o památky (u kterých to má ještě smysl) je v naší zemi na relativně vysoké úrovni, a to i přes jejich velké množství, do kterých je třeba investovat. Koncem 19. století bylo sice zachovalých i středověkých památek mnohem více, na druhou stranu nebyly nijak systematicky popsány. Tohoto úkolu se zhostil středoškolský profesor August Sedláček (1843-1926) ve svém monumentálních díle Hrady, zámky a tvrze Království českého. Jeden z patnácti svazků tohoto seriálu byl věnován i regionu Klatovska a Domažlicka. Které hrady z našeho regionu Sedláček představil?

Největší prostor z hradů v okolí Klatov je věnován, vcelku pochopitelně, Švihovu. Přístup k hradu ze severní strany vypadal trochu divočeji než dnes. Prezentace hradu a akcí zde pořádaných na vlastních webových stránkách je na vysoké úrovni.

Autorem všech ilustrací ( a většiny i v dalších dílech série) byl malíř Karel Liebscher (1851-1906). Původně vystudoval techniku a pracoval krátce na stavebním úřadě. Po prodělání duševní nemoci se začal plně věnovat malířství.

Švihov zná bezesporu každý, ale Komošín? Maličká osada, která leží u Dolan. Tvrz se nacházela na skále nad řekou Úhlavou.

Každopádně tvrz v Komošíně zpustla už v průběhu 16. století, její majitelé se přestěhovali do necelé dva kilometry vzdáleného Svrčovce – viz. následující obrázek.

Z dnešního pohledu je zajímavé, že Sedláček přisuzoval jednotlivým památkám odlišnou důležitost než dnes. V knize je například poměrně podrobně popisován hrad Rýzmberk u Kdyně, zatímco např. zámek v Otíně je „odbyt“ několika větami.

Vesnice nedaleko Klatov – Svrčovec. Pohled od severu na tvrz, tak jak vypadala v 19. století.

Díl Sedláčkových „Hradů, zámků a tvrzí“ věnovaný Klatovsku a Domažlicku vyšel v roce 1893 v nakladatelství František Šimáček , kompletní patnáctidílná série se uzavřela až po autorově smrti v roce 1927. Závěrečný díl by věnován Kouřimsku, Vltavsku a Boleslavsku.

Nyní si odskočíme trochu více na sever. Zámek v Červeném Poříčí z počátku 17.století zná asi každý, kdo cestuje pravidelně na trase Klatovy- Plzeň. V posledních letech objekt a především přilehlý park velice „prokouknul“.V minulých letech se zde konaly občasné prohlídky, letos je již zámek otevřen pravidelně.

Další tvrz na trase Klatovy - Švihov – Dolany. Původně gotická tvrz prošla mnoha adaptacemi, například barokní úpravy provedl tehdejší majitel –jezuitská kolej v Klatovech. Poté, co panství jezuité opustili, došlo postupnému zchátrání objektu.

Liebscher zde obraz středověké památky oživil scénou s dvěma ženami u studně. Liebscher nebyl jediným umělcem v rodině, malování se na vysoké úrovni věnoval i jeho bratr Adolf (1857-1919). I Adolf se, byť v menší míře, podílel na ilustracích v Sedláčkově monstrdíle.Umělecké aktivity rodiny Liebscherových až do současnosti mapuje zajímavý web.

Pohled na Týnec - dle mého soudu nejhezčí zámek v okolí Klatov, který je neodmyslitelně spojen se šlechtických rodem Kolowratů. Sedláček se mu ovšem ve své knize příliš nevěnuje, zřejmě ho nezaujal kvůli svému relativnímu „mládí“. Zámek dnes znovu ožívá, otázka ovšem zůstává, zda se podaří najít jeho smysluplné a ekonomicky udržitelné využití. Už ve dvacátých letech měli Kolowratové stejný problém – podařilo se jim sice najít kupce, který se zde rozhodl provozovat mondénní hotel, ovšem ani ten se nepodařilo udržet příliš dlouhou dobu.

Velmi významnou památkou Klatovska je původně gotický hrad Klenová, posléze částečně přestavěn na novogotický zámek. Celý objekt provozuje Galerie Klatovy/ Klenová. Zámek je příkladem dobré a aktivní péče o památky, o čemž svědčí např. nově vysvěcená kaple (2010).

V době, kdy vyšla Sedláčkova kniha, se obec nazývala „Klenový“.

Opálka u Strážova – tvrz a zámek ležící cca 11 kilometrů od Klatov. Původně tvrz z konce 14. století, později přeměněna poměrně četnými přestavbami.

Šumavská krajina u Nýrska se zříceninou hradu Pajrek (německy Baireck), který byl vybudován pravděpodobně v první polovině 14. století. Dominantou hradu byla obytná věž o půdorysu 16*16 metrů, která tak patřila k největším stavbám svého druhu v celých Čechách. Od poloviny 16. století je hrad opuštěný.

Kromě bratrů Liebscherových se na ilustracích v Sedláčkově díle podíleli i další malíři – Vojtěch Brechler (1826-1891), Baltazar Kašpar Kutina (1853-1923) a Jan Prousek (1857-1914). Vyobrazení map, znaků a erbů šlechtických rodů z jednotlivých regionů měl na starosti ilustrátor a heraldik Vojtěch Král z Dobré Vody (1844-1913).

Bývalá tvrz na katastrálním území Klatov – v Lubech. Z původní stavby samozřejmě mnoho nezbylo, zvlášť po poslední přestavbě ve dvacátých letech 20. století. Obytné domy na zbytcích tvrze v Lubech mají č.p. 31-33, stojí nedaleko fotbalového hřiště.
Možná se čtenářům zdá divné, proč jsem pominul další významné hrady Klatovska -Velhartice, Kašperk nebo Rábí. Tyto památky zařadil Sedláček do jiného dílu, který se zabýval historickým krajem „Prácheňsko“, který zasahoval do bývalých okresů Klatovy, Prachatice, Písek, Strakonice a okrajově i Příbram. Díl věnovaný tomuto regionu vyšel v roce 1897.

I když se, jak známo, v Klatovech žádná stavba typu zámek či hrad nenachází, publikoval přesto Sedláček v dílu věnovaném Klatovsku a Domažlicku několik Liebscherových motivů z Klatov.

V tomto případě okrouhlice v zahradě hotelu Střelnice. Liebscher měl zřejmě Klatovy jako svou základnu pro „výjezdy“ k okolním hradům a volné chvilky zde si krátil ztvárňováním místních památek a zákoutí. V nedávné době se na aukro.cz objevila povedená drobná Liebscherova práce přinášející pohled Randovou ulicí směrem na náměstí. Vzhledem k tomu, že se jeho cena vyšplhala přes osm tisíc, závěr aukce jsem sledoval pouze v roli diváka. Jsem si jist, že obraz byl namalován právě v době, kdy autor pracoval na hradech v okolí našeho města.

Další klatovský motiv – tentokrát bašta a hradby u arciděkanského kostela. Pohled z dnešních Hostašových sadů.

Sedláček věnoval práci na svém životním díle více než dvacet let. Traduje se, že všechny popisované stavby pěšky obešel.Popravdě ve své době ani příliš jiných možností neměl.  Hrady, zámky a tvrze Království českého vyšly v několika vydání. Kromě prvního, které bylo završeno až po autorově smrti, vydalo sérii ještě ve třicátých letech nakladatelství Šolc a Šimáček. Zatím poslední reprint velkolepého díla vydalo nakladatelství ARGO v roce 1999. Jednotlivé díly lze poměrně snadno sehnat, občas je k dostání i kompletní série.

Zdroje:
August Sedláček – Hrady, zámky, tvrze království Českého, díl devátý – Domažlicko a Klatovsko, tiskem a nákladem knihtiskárny Františka Šimáčka 1893

Jiří Úlovec – Hrady, zámky a tvrze Klatovska, Libri 2004, ISBN 80-7277-240-6

Ferdinand Vaněk, Karel Hostaš – Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu klatovském, nákladem Archaeologiké kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1899
www.hrady.cz