Předvolební speciál I.

Jak jistě víte, za necelý měsíc nás čekají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Předvolební kampaň je v plném proudu, kandidující strany se předhánějí ve slibech a receptech na řešení skutečných i neexistujících problémů. Podle mého názoru se málo mluví o konkrétních problémech v jednotlivých regionech. Proto jsem oslovil některé kandidující strany a položil jsem jim otázky, které se týkají života v našem – Plzeňském kraji.

Na počátku září jsem tedy rozeslal dotazník se čtyřmi otázkami celkem 12 kandidujícím stranám v našem regionu. Snad se mi podařilo pokrýt větší část politického spektra – oslovil jsem tyto subjekty: ANO, ČSSD, TOP09, KSČM, ODS, TOP09, KDU-ČSL, STAN, Realisté, Svobodní, Zelení a SPD. Kvůli snadnému srovnání jednotlivých programů dostaly všechny strany stejné, následující otázky:

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji.

V ideálním případě jsem chtěl tento „předvolební speciál“ rozdělit na dva díly - v každém uveřejnit šest odpovědí na otázky. Zároveň mi ale bylo jasné, že ne ode všech stran dostanu vyplněnou anketu. Nakonec zareagovali představitelé téměř všech oslovených stran, což mě samozřejmě příjmeně překvapilo.

Rozhodl jsem se tedy držet původního plánu a rozdělit téma na dva díly. Dnes tedy představuji volbní program KSČM, KDU-ČSL, TOP09, Realistů a SPD.

Maximální rozsah odpovědí jsem limitoval 3000 znaky, nicméně nakonec jsem toleroval i o něco delší texty.

Pro přehlednost opakuji u všech odpovědí i otázky. Pořadí odpovědí stran, jak je zveřejňuji, odpovídá času, kdy jsem jednotlivé vyplněné dotazníky dostal. Příspěvky jsem nijak neupravoval – nezkracoval, ani neprováděl jazykovou korekturu. Pod názvem strany připojuji jméno autora odpovědí. Druhý díl uveřejním příští pátek , tedy 6. října.
Děkuji všem zástupcům stran, kteří mi poslali své odpovědi!

KSČM
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří VALENTA – leader kandidátky v Plzeňském kraji

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

Velice důležitým spatřuji například plán komplexních rekonstrukcí, modernizací a revitalizací výpravních budov nádraží, který by měl, podle informací SŽDC, prospět také železničním objektům v Plzeňském kraji, mj. i Plzni. Dalším velice potřebným dopravně infrastrukturním projektem je plánovaný rozvoj železniční trati Praha - Plzeň - Furth im Wald - Schwandorf - Regensburg - Mnichov, který je nutno, v pokud možno co nejkratší době, zrealizovat. Kdybych od dopravních staveb poodhlédl ale například k infrastruktuře kulturního charakteru, zcela jistě budu podporovat výstavbu nové budovy Západočeské galarie v Plzni, která je již dlouhodobě plánována, avšak stále nedochází k finální domluvě mezi městem Plzní, Plzeňským krajem a také nutným spoluinvestorem státem. Infratrukturních staveb realizovatelných na ůzemí regionu je ovšem nespočet a nemá smysl je zde všechny vyjmenovávat.

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

Ano, skutečně se jedná o zásadní problém! Odliv všech lidí, tedy nikoliv pouze mladých, z venkova ve svých důsledcích snižuje kvalitu života všem. Města jsou přelidněná a nezdravá, venkov často pustý, bez společenského života. Na vině jsou především chybějící infrastruktura a kontraproduktivní preference center realizovaná státem na úkor venkova. Za fungující infrastrukturu považuji dostatečnou a dostupnou síť sociálních a zdravotních služeb, pestrou paletu pracovních příležitosti, možnost předškolního a školního vzdělávání, odpovídající úroveň zásobování, kulturní vyžití aj. Řešení nezdravého stavu spatřuji v další změně poměru rozpočtového určení daní ve prospěch menších a středních obcí se současným navyšováním jejich pravomocí, např. při stanovování potřebnosti určitých sociálních služeb, podpoře družstevnictví v zemědělské výrobě, místního živnostenského podnikání či rozvoje maloobchodních provozů plošně po republice. Pozitivní roli by mohla také sehrát efektivnější podpora místních akčních skupin, evenuálně zjednodušení procesu získávání a čerpání z dotačních titulů EU aj.

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

Osobně se domnívám, že nejvíce přijatelnou by byla racionální kombinace názorů a přístupů obhajujících jistá omezení pro návštěvníky, avšak s dostatečným využitím aspektů filosofie rozvoje území prospěšné pro obyvatele NP. Mé hlasování v Poslanecké sněmovně PČR se v otázkách NP Šumava plně odvíjelo od konsensuálního řešení, které projednalo a přijalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje, a které podporovali také i poslanci a senátoři z tohoto regionu. Stanovisko odmítlo přístup bigótních a zcela nekritických “pseudoochránců přírody” a bylo nakloněno směrem k životním potřebám obyvatel a optimalizovanému rozvoji šumavských obcí.

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji.

1) Restrukturalizace pracovního trhu způsobem předpokládajícím důraz na změnu systému vzdělávání. Od montoven a otrockých linkových provozů, kam je masově pracovními agenturami dovážena z ciziny levná a nekvalifikovaná pracovní síla, bychom rádi, alespoň částečně, odbočili k znovuobnovení tradičního učňovského vzdělávání a řemeslné malovýroby.

2) Zkvalitnění dopravní infrastruktury, prostřednictvím navýšení investic do oprav pozemních komunikací.

3) Zajištění bezpečnosti občanů a to nejen v souvislosti s předvídatelnou a velice praděpodobnou migrační vlnou, ale též v souvislosti s násilnou či hospodářskou kriminalitou. Život, stejně jako zdraví občana či jeho majetek, nesmí být ohrožován laxním a neprofesionálním přístupem kohokoliv, a to v žádném smyslu. Domnívám se, že v souvislosti se zdravím obyvatelstva je kvalita zdravotní péče v Plzeňském kraji ve vážném ohrožení, neboť “krajské nemocnice” se již nacházejí v nenasytném hledáčku podnikatelských skupin, které by je, společně s částí politické reprezentace kraje, rády zbavily neziskového statusu a vystavily občany do významné zdravotní nejistoty.

KDU-ČSL
Bc. Stanislav ANTOŠ – leader kandidátky v Plzeňském kraji

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

Největší ostudou v našem kraji je skutečnost, že po 27 letech od sametové revoluce a po 17 letech existence Plzeňského kraje nespojuje dvě největší města - Plzeň a Klatovy - kvalitní silnice první třídy (I/27), která by se vyhýbala obytným částem obcí. Obdobná je situace na silnici I/26 mezi Plzní a Domažlicemi.

Dalším nedostatkem je propojení mezi jednotlivými hlavními tahy. Především mám na mysli trasu silnice I/22 z Horažďovic přes Klatovy do Domažlic, kterou je nutné po modernizaci napojit na dálnici D5. Musíme mít na paměti, že například silnice B20 v sousedním Bavorsku prochází modernizací a proto na ni směřují vozidla jak ze zmíněného směru I/22, tak od Plzně po silnici I/26.

Rád bych zmínil i železniční dopravu, zejména nedávnou konferenci v sousedním Bavorsku, které jsem se zúčastnil za město Domažlice. Zde (po 27 letech) ministři dopravy ČR, SRN a Bavorska podepsali deklaraci o modernizaci železniční tratě, která umožní cestu vlakem z Prahy přes Plzeň, Domažlice a Furth im Wald do Mnichova. S tímto projektem se osobně rád ztotožňuji, protože cesta z Plzně do Mnichova zhruba za dvě hodiny a do Prahy přibližně za hodinu je lákavá.

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

Pokud nemá obec dostupnou mateřskou a základní školu je jasné, že dříve nebo později začne vymírat. Vylidňování venkova nezvratně mění kulturní ráz české krajiny. Úbytek obyvatelstva zapříčiňuje zhoršování situace, například nerentabilitu a následné uzavírání malých obchodů. Na druhé straně přetěžuje velké sídelní celky, v nichž pak dochází k nárůstu sociálních problémů nebo problémů spojených s životním prostředím. Odliv mladých, kvalifikovaných lidí z venkova pak prohlubuje i sociální a zejména názorové rozdíly ve společnosti, což přispívá k nezdravé názorové polarizaci. Klíčem ke zmírnění problému je dostupnost škol, základních služeb a kvalitní a cenově dostupná veřejná doprava. Lidé na venkově se nevyhnou dojíždění za prací, do škol, nákupy, zdravotnických zařízení, za sportem či kulturou atd. Vše musí být v přiměřeném dosahu.

Vylidňování venkova lze zmírnit třeba prací z domova, kdy je třeba podpořit rozšíření cenově dostupného vysokorychlostního internetu na venkově.

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

Názorové spory v tomto regionu bude stále. Jsem připraven případ od případu s oběma stranami hledat řešení. Znám totiž řadu lidí z obou táborů a vím, že mnozí obyvatelé Šumavy jsou zároveň ochránci přírody a ochránci přírody obyvateli Šumavy. Tudíž tyto tábory nejsou striktně oddělené.

U zrodu CHKO i národního parku Šumava i jeho znaku stál v 60. letech znalec a ochránce přírody, člen KDU-ČSL Ladislav Vodák (1921 - 2001) ze Sušice. Návrh profesora Julia Komárka na vyhlášení národního parku jej motivoval k zorganizování ochranářského průzkumu Šumavy. Spolu s dalšími vypracoval v roce 1962 odbornou zprávu, která byla podkladem vyhlášení

Národního parku. Budoucnost je z mého pohledu optimistická. Po řadě let od kalamity je jasně vidět, kde je Šumava zelená a kde ne. Přírodní vývoji má být v souladu se zákonem ponecháno území příslušných zón parku – mimo intravilán obcí. Příroda i lidé musí mít prostor. Ale abych byl konkrétní, myslím, že rozšiřovat první zóny již není potřeba.

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji.

Pro KDU-ČSL je základem řešení priorit v kraji zlepšení dopravní obslužnosti obcí cenově dostupnou veřejnou dopravou a rozšíření Integrované dopravy Plzeňska (IDP) na území celého kraje. Cenově dostupná veřejná doprava pomůže řešit tři klíčové problémy: 1) dostupnost škol, 2) dostupnost pracovních příležitostí a 3) dostupnost sociální a zdravotní péče.

Druhou jsou lepší pracovní příležitosti. K nim patří i prostupnost hranic pro kvalifikované zaměstnance a přeshraniční spolupráci. Za posledních pětadvacet let nám to přijde normální, ale vždy tomu tak nebylo. Tisíce pracovníků z Plzeňského kraje, kteří dojíždí do zahraničí, své výdělky po návratu utrácejí ve službách a obchodě u nás, jsou toho důkazem. Třetí prioritou je státní i krajská podpora sociálních a zdravotních služeb, která musí reagovat na postupné stárnutí populace. Chceme v této oblasti podporovat jednotlivé charitativní a sociální organizace i obce, aby mohly tuto péči provozovat a rozvíjet i v oblastech, kde je dosud hůře dostupná.

Realisté
Ing. Jaroslava KUNOVÁ – leaderka kandidátky v Plzeňském kraji

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

1. Obchvat Plzně, hlavně propojení Lochotín –Borská pole

2. Obchvaty měst a zrychlení dopravy v trasách Plzeň – Železná Ruda a Plzeň - Folmava

3. Železniční koridor Plzeň- Cheb

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

1. Podpora drobných řemeslníků a podnikatelů v malých obcích

2. Dotované školní autobusy

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

1.Preferujeme ochranu přírody

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji.

1.Podpora českých podnikatelů a živnostníků na úkor cizích firem.

2. Omezení ničení zemědělské půdy a přírody výstavbou logistických center, která v době nedostatku pracovních sil zaměstnávají cizince, pro které tyto firmy nemají zajištěno zázemí , zvyšuje se kriminalita , ničí se silnice a zatěžují se obyvatelé nadměrným hlukem.

3. Zajištění dostupnosti kvalitní zdravotní péče.

TOP 09

PhDr. Marek Ženíšek, Ph. D. – leader kandidátky v Plzeňském kraji

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

Pro rozvoj regionu je klíčové napojení na Bavorsko – proto považuji za prioritu dokončení vysokorychlostní trať do Mnichova. Důležité je urychlit dokončování obchvatů Plzně, Klatov a obchvatu Šlovice (Přeštice, Stod, Horní Bříza, Plasy). Jejich dokončení umožní pokračovat v rozvoji daných obcí a zpříjemní život jejich obyvatelům. Pro zlepšení dopravní obslužnosti v kraji je klíčová rekonstrukce komunikací 2. a 3. třídy. V současné době se klíčovou součástí infrastruktury stává také internet. Proto je třeba umožnit vysokorychlostní připojení ve všech obcích v Plzeňském kraji.

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

Vylidňování venkova je – zvláště v Plzeňském kraji, kterému dominuje plzeňská aglomerace – velký problém. TOP 09 si toho je vědoma a ve svém programu přináší řadu opatření, které napomohou rozvoji venkova – dotace pro malé zemědělce, zrušení EET a další zbytečné byrokratické zátěže, která ubijí malé podnikatele a OSVČ, podporu lokálních kulturních center okolo knihoven a další. Obecným receptem je vytvořit z venkova přívětivé místo k životu s dobrou dostupností zdravotní, sociálních a jiných služeb, napojením na infrastrukturu (včetně internetové) a kulturním vyžitím.

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

Primární účelem NP je zachování přírodního dědictví dalším generacím a péče o ohrožené živočišné a rostlinné druhy. Jakýkoli další zájem – včetně ekonomického – je až sekundárním. Nedomnívám se však, že důsledná ochrana přírody a ekonomické využití NP se nutně vylučují. Je však nutné přemýšlet inovativně – příležitostí je například rozvoj ekologického zemědělství, agroturistiky nebo sportovně relaxačních pobytů. Pro rozvoj obcí v NP tímto směrem jsme připravení nastavit (například pomocí daňových úlev nebo dotací) příhodné podmínky.

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji.

První prioritu představuje rozvoj infrastruktury (železnic, silnic a obchvatů a vysokorychlostního internetu). Mou druhou prioritou jeudržitelné financování snadno dostupné sítě krajských a malých nemocnic spolu se slušnou odměnou zdravotníkům. Zatřetí bych se chtěl zasadit o rozvoj venkovských sídel pomocí dotací pro malé zemědělce, snížení daňové a byrokratické zátěže malých podnikatelů a OSVČ, podpory lokálních kulturních institucí a dalších opatření.

SPD

Jana Levová - leaderka kandidátky v Plzeňském kraji

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

Za důležité považuji všechny silnice 1. třídy na hraniční přechody a do Mostu, které kapacitně nevyhovují. Řešením je jejich úsekové rozšíření, aby bylo možné předjet kolonu jako např. předjížděcí pruh. Na těchto silnicích jsou nebezpečné úseky např. serpentýny a nebezpečné křižovatky jako křižovatka u Třemošné na silnici I/27, která patří k nejnebezpečnějším v ČR.

Problém infrastruktury přímo souvisí s vybydlováním venkova. Pokud jedete z Holýšova do Plzně do práce, je to očistec. Stejný problém na Vás ale čeká na většině páteřních silnic. Mladí lidé se raději přestěhují do Plzně, než by hodiny dojížděli.

Hodně silnic III. třídy jsou tisíckrát záplatované. K tomuto stavu přispívají montovny. Silnice nejsou stavěné na tak velký provoz kamionů, autobusů a osobních aut 3x denně, když se mění směna. Stát a kraj úplně selhal, protože tyto montovny přispívají k ničení našich silnic a přírody, přitom je nikdo nenutí se podílet na opravách a výstavbě. A o tom, že tyto firmy často v ČR nedaní, se ani rozepisovat nebudu.

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) prosazuje podporu drobných zemědělců a podnikatelů, kterým jsme se věnovali v našem volebním programu. Problém vylidňování venkova uvedu na příkladu. Pokud soukromý zemědělec obdělává svá pole, potřebuje servisovat a zpracovat úrodu. To jsou pracovní příležitosti na venkově. Zároveň tím podpoříme i výrobu regionálních potravin a jejich prodej v řetězcích, ale i malých obchůdcích a restauracích nejen na venkově. Naše vládní strany ČSSD, ANO a ODS se na venkov vykašlaly. Místo podpory drobných českých zemědělců a podnikatelů podporovali zahraniční korporace, které ale zaměstnávají většinou cizince, nebo podporovali Agrofert.

Dalším receptem je zákaz zaměstnávání pracovním agenturám. Protože cizinci pracující v montovnách jsou ubytovaní v ubytovnách a bývalých „bytovkách“ na vesnicích. Pracovní agentura platí 5000 Kč měsíčně za ubytování jednoho zaměstnance. V průměru jich v bytě žije 5, tzn. výnos z bytu je 25000 Kč měsíčně. Tím se zvýšily nájmy bytů na vesnicích. Takže na venkově chybí ubytování pro mladé, kteří ještě nemají peníze na stavbu vlastního bydlení.

Jako předsedkyně Sportovní komise Rady Plzeňského kraje prosazuji rozvoj sportů na venkově, a to není jen fotbal. Na vesnicích žijí i ženy, které musí za sportem dojíždět do města. Velmi důležitý je požární sport, který přispívá i ke kulturnímu vyžití v obci. A proto bychom měli jejich činnost maximálně podporovat.

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

Pro mě je nejdůležitější otázka bezzásahovost ano/ne. Člověk, živočichové a rostliny jsou součástí systému, který nejde změnit tahem pera. Jsem proti bezzásadovosti, když na ni les není připraven. Připravit les na bezzásadovost trvá 60-100 let. Pak to může fungovat. Zákon z pera ministra Brabce z hnutí ANO zajistí likvidaci lesů na Šumavě. Oponenti argumentují Německem, jak tam ta bezzásadovost funguje. Jenže oni ty lesy na bezzásadovost připravili. My ne. To byly mé důvody, proč jsem jako krajská zastupitelka za SPD hlasovala proti bezzásadovosti.

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji.

Zákaz zaměstnávání pracovním agenturám. Agentury by měly pomáhat občanům najít práci, tj. práci zprostředkovat za jednorázovou odměnu, tak jako realitní kancelář zprostředkuje prodej nemovitosti. Letos v srpnu vešla v platnost novela zákoníku práce, ve které vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL opět s agenturním zaměstnáváním nic neudělala. Vykřikují sice, že jsou proti levné práci, ale agenturní zaměstnávání vesele podpořili. V ČR existuje více než 2000 pracovních agentur. Budeme prosazovat změnu zákoníku práce, konkrétně změnu §14 a vyškrtnutí §66.

Druhou prioritou je stabilizace zdravotnictví. Domažlická a Rokycanská nemocnice skončily ve ztrátě. Obecně v našem kraji chybí zdravotnický personál, nejen lékaři. Odchází za lepšími výdělky do zahraničí. To musíme také prioritně řešit.

Zvyšující se kriminalita. To se zase vracím k pracovním agenturám a ubytování zahraničních dělníků. Začalo se nám také např. na Tachovsku objevovat bezdomovectví zahraničních dělníků, kteří přišli o práci, a agentura vůči nim nemá žádné povinnosti po propuštění. Zůstávají v obci, jsou často opilí a zvyšuje se kriminalita. Náklady ale nese obec, protože musí navyšovat stavy městské policie. S tím souvisí i přijímání nelegálních imigrantů. V Plzeňském kraji pracuje více než 37000 cizinců. Další tady nepotřebujeme. Argument německé kancléřky, že potřebujeme pracovní síly, považuji za holý nesmysl. Pokud tito lidé budou vůbec pracovat, co s nimi uděláme, až dojde k masivní robotizaci výroby v příštích 10 letech? Nebudeme mít peníze na sociální dávky, až budou bez práce. Pro SPD je na prvním místě občan ČR.