Dámy I.

Po minulém (trochu hororovém) příspěvku tentokrát odlehčíme. Vybral jsem ze svého archivu pár fotek paní a dam z regionu i mimo něj. Většina fotek je straších sta let, takže zcela jistě už všechny zobrazené sní svůj věčný sen. Atraktivitu jednotlivých vyobrazených žen ať každý posoudí sám. Leckomu ovšem připadají osoby (nejen ženy, samozřejmě) zachycené na starých kabinetkách či vizitkách strašidelně. 
 

Dáma vyfotografovaná po roce 1881 v ateliéru Morice Adlera (1849-1920) v Praze. Adler byl nejen portrétním fotografem, ale dokumentoval také významné události své doby. Svůj vlastní stánek měl i na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891 i na Národopisné výstavě o čtyři roky později. Svého času také provozoval filiálku svého podniku ve Strakonicích. Fotografii se věnoval i jeho bratr Adolf.

Mladá paní se zajímavým účesem ze známého pražského ateliéru Jana Tomáše (1841-1912) pravděpodobně z počátku 80. let 19. století. Osudy fotografa Tomáše beletristicky zpracoval P. Rybář v knize Stříbrné stíny.

Poněkud nepřístupně se tvářící žena, kterou vyfotografoval Antonín Žák z Prahy. Svůj ateliér provozoval v Dlouhé ulici, nedaleko Staroměstského náměstí. Nedatováno.

Žena s trochu „brežněvovským“ obočím byla vyfotografována v ateliéru Ferdinanda Ellera v Teplicích. Lázeňská města lákala fotografy množstvím bohaté potenciální klientely.

Spíš než dáma dívka z klatovského ateliéru Chrysostoma Šmidta. Během první světové války přenesl Šmidt svou živnost do Berouna. Zde také v roce 1928 spáchal sebevraždu.

Fanynka Uchytilová vyfotgrafovaná ve vídeňském ateliéru E. Hahna v roce 1901. V hlavním městě Rakouska zřejmě hledala práci, stejně jako desítky tisíc dalších Čechů.

Dobře situovaná dáma vyfotografovaná v ateliéru M. L. Wintera v Praze, pravděpodobně v osmdesátých letech 19. století.

Světle laděná fotografie z ateliéru Wildt v jihočeské Třeboni.

Dvě ženy – pravděpodobně dcera s matkou z ateliéru Čeňka Hrbka (1837-1902) z Klatov. Po krátké klatovské epizodě, přesídlil v druhé polovině šedesátých let do Plzně. Fotografoval plzeňské pamětihodnosti i stavební rozvoj města. Po Hrbkově smrti v roce 1902 převzal ateliér jeho syn Jiří.

Kabinetní fotografie „staré mladé“ ženy z ateliéru Ignáze Kranzenfeldera (1849-1930) z Domažlic pravděpodobně z druhé poloviny 70. let 19. století. Kranzenfelder působil i v dalších pošumavských městech (Klatovy, Horšovský Týn). Slavná je jeho fotografická série dokumentující budování železniční dráhy Klatovy- Železná Ruda.

Okatá slečna z ateliéru Kistner a Svoboda z Prahy- Žižkova.

Krásná žena zvěčněná klatovským fotografem Karlem Hahnem. Neznáte někdo její telefonní číslo:-)?

Biografické údaje o fotografech převzaty z www.scheufler.cz