KATEGORIE

pátek 17. dubna 2015

Co psaly noviny před 40 lety..

Tentokrát bych se rád obrátil do historie ne tak úplně dávné. Zaměřím se na události, které reflektoval místní týdeník „Nové Klatovsko“ v dubnu 1975. Abychom se dostali do kontextu – v dubnu toho roku například založil Bill Gates se svým spolužákem Paulem Allenem firmu Microsoft, koncem měsíce bylo dobyto hlavní město jižního Vietnamu Saigon a Václav Havel odeslal svůj legendární „drzý“ dopis generálnímu tajemníku ÚV KSČ…




Naproti tomu na okrese Klatovy život zřejmě tehdy (ostatně podobně jako dnes) plynul vcelku poklidně. O tom, co je nového, referoval týdeník Nové Klatovsko. Místní tiskoviny už jsem zde několikrát kritizoval, ale nemohu si pomoct – minimálně typografická podoba čtyřicet let starých novin je zdařilejší než „ksicht“ dnešního Klatovského deníku, o ostatních plátcích ani nemluvě. Vydávání měly pod palcem společně okresní výbor KSČ a Okresní národní výbor.
Minulý režim si liboval v nejrůznějších výročích, zvlášť týkal-li se nějakého významného klasika dělnického hnutí - nezřídka se jednalo o masového vraha. V dubnu 1975 slavil půlkulatiny, sto páté narozeniny ten největší, otec spoluzakladatel  Uljanov vulgo Lenin. Samozřejmě bylo třeba zajistit „důstojné oslavy“. Zvlášť výstupy ze soutěže „Čím je mi Lenin vzorem“ musely být skutečně výživné. 

Další report v Novém Klatovsku zpravoval čtenáře o slavnosti SNB (Sboru národní bezpečnosti, neboli fízlů J). Esenbáci se sešli zřejmě hlavně proto, že 17. dubna slavili svůj den – Den SNB. S tím souviselo rozdávání nejrůznějších metálů. Jistě hezké setkání, docela by mě zajímalo, zda se něco takového koná i dnes. Dnes se člověk dozví o klatovské policii spíše v souvislosti s nejrůznějšími „průsery“. Mladý příslušník PČR si zničí kariéru, kvůli krytí „takypodnikatele“, který sice jezdí super audinou, ale pár stovek na zaplacení pokuty asi nemá. Další kauza je údajné zamáznutí přestupku, který řešila klatovská městská policie, samotným starostou Salvetrem je doslova ságou, která už několik měsíců zaměstnává novináře píšící pro jeden z nejčtenějších serverů – novinky.cz. Nechám stranou, jak to celé (ne)proběhlo, ale zaráží mě, kolik pozornosti je tomuto „skandálu“ věnováno. Osobně mi skoro horší než domnělé (nebo skutečné) stornování přestupku přijde fakt, jak neloajální jsou zřejmě příslušníci klatovského městapa. V posledním článku na novinkách už jsem se alespoň konečně dozvěděl jméno onoho strážníka. Doufám, že tenhle hrdina se bude zaměřovat i na mnohem problematičtější věci ve městě, než je pokuta za parkování.
Fotografie připomněla tehdy páté výročí otevření „parádního“ hotelu Beránek. Ubytovací zařízení postavené ve stylu, který bych nazval asi družstevním konstruktivismem,  funguje dodnes, noc zde můžete dle webových stránek strávit už za lidových 150 korun. Alespoň zde soudruzi ze sušické Jednoty zachovali jméno, které nesla i hospoda na místě hotelu kdysi stojící. Zdejší lokál jsem navštívil naposledy před pár lety za účelem nákupu cigaret – musím přiznat, že na stole tančící od pasu dolů nahý muž mě celkem překvapil (bylo rozhodně před půlnocí), i když nemůžu říct, že by pobavil.
Sportovní akce  překonávají i společenské změny. Nové Klatovsko zve na pochod pod názvem „Klatovský karafiát“. O čtyřicet let později se sice o předposledním dubnovém víkendu koná jiná tradiční turistická  akce – Gymnaziální padesátka (40. ročník), ale dojde i na „Karafiát“. Už ho tedy nepořádá TJ Klatovy spolu se Socialistickým svazem mládeže, ale turisté se vrátili k tradičnímu názvu Klub českých turistů, který na svůj pochod, který se letos koná 23. května, zve na svých pěkných webových stránkách
Další akcí související s 30. výročím osvobození byla i schůze podivné zájmové organizace – Svazu československo-sovětského přátelství - organizace, která propagovala nejen kulturu vzešlou z komunistického SSSR. Členy této (a podobných) skupin bývali často lidé, kteří tímto angažmá deklarovali loajalitu k režimu, ale nechtěli být přímo v komunistické partičce. I dnes nachází u nás politika Ruska (jako nástupce SSSR)  řadu příznivců. Mezinárodní politika fakt není žádná pohádka, kde bojuje dobro proti zlu – mám-li si vybrat, tak k Vladimíru Vladimirovičovi a Rusku, kde lidský život (stále) nemá téměř žádnou cenu, fakt vzhlížet nebudu. 
V dubnu 1975 se sešli obyvatelé „starého Podhůrčí“ s představitelem Okresního národního výboru soudruhem Janem Mračkem pod krásným heslem „svědomitou prací za mír“. Ano, tímto stylem práce bylo socialistické hospodářství charakteristické. Dokážu si představit Mračkovo bezobsažné blábolení o závěrech pléna ÚV KSČ. Diváci zřejmě zpozorněli až ve chvíli, kdy je upozornil na „závažnost výstavby kulturního domu a krematoria.“. Nevím, jestli byli Klatované dostatečně uvědomělí, ale jisté je, že řada z tehdejších čtenářů i návštěvníků právě zde (tedy spíš ve zdejší peci) završila svou "kariéru". Samotné krematorium považuji za nejzajímavější stavbu v Klatovech, která vznikla během komunistické éry. Pravda je, že soudruh předseda ONV nemluvil do větru – sice se zpožděním, ale přesto byl nakonec postaven i kulturní dům, stejně jako komplex ZŠ Tolstého, který nyní prochází rekonstrukcí.Troufnu si tvrdit, že večer skončil takřka dojemně – úplně vidím postarší obyvatele původního Podhůrčí, jak si se slzou v oku zapěli Internacionálu.
Rodinné a společenské zprávy – blahopřát či vzpomenout někoho blízkého už moc „nefrčí“. Snad jen právě v regionálním tisku. Naopak poděkování např. lékařům za (ne)úspěšnou léčbu, blahopřání k narozeninám či svátku nebo oznámení o úmrtí byly dříve naprosto běžné. Takto si můžeme alespoň zavzpomínat prostřednictví, „rodinných a společenských zpráv“. Přičtěte čtyřicet let.  
Oblíbenou zábavou a kratochvílí byla v polovině sedmdesátých let bezesporu návštěva kina Šumava.. A co se hrálo? Otřesný snímek z čs. produkce Tři chlapi na cestách, o který se shodou okolností natáčel i v našem okrese. O sovětském filmu Tchyně se mi bohužel nepodařilo zjistit nic, naproti tomu Černý vlk musel být delikátní normalizační „lahůdkou“, ČSFD píše k ději: „O pohraničnících, kteří mají pochopení a lásku pro své psy, ale jsou uvědoměle tvrdí vůči zločinným narušitelům hranic a jejich kapitalistickým pomahačům..“ Au au…Program kina Šumava o čtyřicet let později zde
V dnešních regionálních novinách patří „černá kronika“ zcela jistě k nejpopulárnějším zprávám. Zvlášť místní Peroutka, šéfredaktor Klatovského deníku pan Kilián má podobné zprávy velmi v oblibě. V socialistické společnosti však kriminalitě nebyla věnována přílišná pozornost, ale nekalé živly se činily vždy. Nevím, jaká platila tehdy legislativa v oblasti ochrany osobních údajů, ale identifikovat tehdejší lumpy bylo opravdu nemožné. I některé trestné činy jsou již minulostí – např. zde zmíněné příživnictví. I když slovo je to stále frekventované, zvlášť mezi omyvatelnými správňáky, ze kterých dělá soudce prosté placení daní.       
Školení agitačních kolektivů. Bez komentáře.
Nechyběla ani řádková inzerce. Mix nejrůznějších nabídek – od úklidu nedojedených svačin a vajglů na záchodcích, přes krávu v očekávání až po perfektní vozy z Polska a SSSR.  
A nakonec sport. Prostřednictvím výsledků si lze udělat obrázek o tom, jak si stály tehdejší fotbalové kluby z regionu. I když struktura soutěží byla trochu jiná než dnes, je zřejmé, že klatovští fotbalisté si od té doby polepšili.

Škoda, že se zde nepíše nic o hokeji… Nejpopulárnější sport v Klatovech (nebo alespoň A-tým) trochu zmírá, zdá se mi. Kdybych byl politickým aktivistou, velice bych se zajímal o to, kolik peněz dává město do hokejového klubu a co se z těchto prostředků platí. Myslím, že by to bylo velmi zajímavé J
Text výjimečně neprošel jazykovou korekturou, proto prosím o shovívavost. Díky! 


Žádné komentáře:

Okomentovat