Pošumavská výstava 1909 I. - přípravy

Ono známé „dlouhé 19. století“ jako zlatá éra dějin skončilo v Klatovech příznačně – velkou a mimořádně úspěšnou akcí. V letních měsících roku 1909 se v Klatovech uskutečnila Pošumavská výstava.  Dnešní příspěvek bych tedy rád věnoval právě této akci -  jedné z nejvýznamnějších událostí v moderních dějinách našeho města. Vzhledem k tomu o jak rozsáhlé a snad i zajímavé téma se jedná, rozdělím tento příspěvek na dva díly.

Móda pořádání výstav se v Čechách datuje od začátku devadesátých let – první vlaštovkou byla pražská Jubilejní zemská výstava konaná v roce 1891 na nově vybudovaném výstavišti v Bubenči.  Obrovský, a trochu nečekaný společenský a finanční úspěch této akce, zásadním způsobem napomohl pořádání obdobných akcí po celých Čechách. V samotné  Praze se ještě do konce století konaly dvě obdobné akce – na lidovou kulturu zaměřená Národopisná výstava českoslovanská (1895) a na výsledky technického progresu české společnosti orientovaná Výstava architektury a inženýrství (1898). Poté se trend pořádání výstav rozšířilo i do menších měst (Pardubice, Kladno nebo Tábor). Na ilustračním snímku je reprodukce výstavního plakátu, jehož autorem byl Josef Čejka. 

O uspořádání regionální přehlídky v Klatovech se poprvé jednalo 31. ledna 1907, kdy byla na radnici svolána veřejná schůze na toto téma. Tehdejší starosta města MUDr. Alois Mašek dle reportáže z lokálního tisku: „uznává důležitost výstavy nejen pro město naše, ale i celou krajinu, uznává též, že výstavou jaksi bude revidována místní práce a bude obrazem živnostenské  a průmyslové výroby v naší krajině, vzpruží se obchodní a živnostenský ruch v městě našem i celém kraji“. Organizování takové monstrakce si samozřejmě vyžádalo odpovídající přípravy. Nejdůležitějším orgánem, který rozhodoval o všech zásadních organizačních a především finančních záležitostech spojených s akcí, byl výkonný výbor. Jeho předsedou byl nám známý restauratér, majitel realit a politik František Svoboda. Dále bylo vytvořeno osm tematických výborů, které řešily konkrétní  obsah a organizaci jednotlivých sekcí:  1. stavební a instalační, 2. redakční, agitační a reklamní  3.hospodářský, 4. ubytovací, 5. zábavní a sjezdový,  6. zahradnický 7. lesnický, 8. hasičský. Čestné funkce protektorů  zastávali i vzpomínaný starosta města MUDr. Mašek nebo JUDr. Hostaš.

 Na fotografii, především v dolní řadě, vidíme několik mužů, bez jejichž snahy by se akce těžko uskutečnila (sedící, zleva): starosta Klatov MUDr. Alois Mašek, předseda ubytovacího výboru lékárník Jindřich Schimann, šéf ubytovacího výboru notář Hynek Fügner, faktický vládce nad celou akcí František Svoboda, protektor výstav a  starosta politického okresu JUDr. Karel Hostaš,  obchodník a pokladník Stanislav Zýka a umělecký zahradník Josef Walter. 

Důležité bylo vybrat vhodné místo pro výstaviště – nakonec padla volba na prostranství před tehdejší stále ještě novotou zářící budovou hospodářské školy (postavena v roce 1902), zhruba v místech, kde je dnes areál ZŠ Masarykova. Důvod byl prostý – velká část předmětů byla vystavená právě v objektu „zemědělky“. K výstavním účelům sloužilo i městské muzeum, které tehdy „okupovalo“ jedno patro objektu patřící městské spořitelně. Muzejníci zde sídlí dodnes – už mají celou budovu. Samotné výstaviště mělo rozlohu téměř 26.000 m2 a už na jaře 1909 se prostor začínal plnit pavilony. Organizátoři postupovali rozumně, stavby určené pro expozice nakupovali z „druhé ruky“. Vítaným zdrojem se staly objekty použité při výstavě živnostenské a obchodní komory, která se konala v roce 1908 v Praze. Nový domov v Klatovech tak našel  původně „čtenářský“ pavilon a budova, kde byla umístěny exponáty z oblasti pošt, telegrafů a telefonů. Největší „palác“ zapůjčila známá klatovská strojírna Schiffauer.  Z pražské výstavy pocházela i vstupní brána a část oplocení areálu.

       

Kromě stavby objektů a přípravy výstaviště pracoval výkonný výbor i na dalších frontách. Jeho členové se snažili získat zkušenosti i v jiných městech, kde už se podobné akce konaly, např. v Táboře. Regionální poslanci se také snažili zajistit finanční podporu pro pořadatele u zemského výboru. Proběhla série propagačních přednášek o výstavě v okolí – Domažlicích, Strakonicích, Plzni nebo Sušici. I díky této propagaci se již v únoru 1909 začaly scházet přihlášky budoucích vystavovatelů. Klatovské listy ovšem kritizují místní živnostníky, kteří zpočátku nejeví o účast velký zájem, zřejmě v očekávání, že s jejich zapojením se počítá samo sebou. Mnoho práce také musel odvést ubytovací výbor, již před zahájením výstavy bylo do Klatov nahlášeno uspořádání více než dvaceti „sjezdů“  - do Klatov mířili rodáci, abiturienti zdejších škol, zástupci různých stavů či povolání nebo členové politických stran.

Ale zpět k samotnému srdci výstavy – rolnické škole a „placu“ pod ní. Zprávu o konání akce jistě přivítali studenti „zemědělky“. Kvůli instalaci expozic a zahájení výstavy jim byl zkrácen rok o tři týdny. V jejich učilišti byly umístěny exponáty, které by mohly utrpět škodu způsobenou počasím nebo nenechavci.  Prezentovala se zde například Národní jednota pošumavská, hasiči nebo některé okolní obce. Návštěvníci si zde mohli prohlédnout i předměty a informační materiály o školství nebo o hasičských sborech. Na ploše pod školou stálo celkem 15 pavilonů, některé sólo jen pro jednoho vystavovatele, většina ovšem sdílených pro více prezentací. Nechyběly ani tři restaurace – Plzeňská pivnice patřící šéfovi organizačního výboru Františku Svobodovi, pavilon Kroba z Weidenheimu, jinak majitele panství a pivovaru v Bezděkově. Poslední restauraci provozovali právovárečníci, kteří se o místo dělili s expozicí města, které také celý objekt na své náklady pořídilo.  Zajímavý objekt představil místní odbor klubu českých turistů – pavilon nabízel návštěvu vyhlídkové věže. Mnoho zájmu jistě vzbudila expozice klatovského preparátora hmyzu Josefa Kalouse se 70 skříňkami plnými škodlivých i neškodných brouků. Mnoho exponátů bylo prezentováno pod širým nebem, zadní stranu výstaviště lemoval zastřešený ochoz, kde byly další výrobky. Některé pavilony měly také podobu altánu. Blíže si některé vystavovatele představíme v druhém díle příspěvku.   

Stejně jako dnes i před sto lety rozhodovala o návštěvnosti a tedy o úspěchu kvalitní propagace. Kromě zmíněných spanilých jízd do okolí k přednáškám o akci, podnikl organizační výbor další kroky k informování potenciálních návštěvníků. Především vydal „Katalog Pošumavské výstavy v Klatovech“. Pěkně vyvedená publikace má dvě části – první informuje o organizačních záležitostech – tedy především přináší program výstavy a seznam vystavovatelů a jejich výrobků či služeb. Druhá polovina katalogu je vlastně průvodcem po městě a okolí. Oblíbeným reklamním nosičem bývaly pohlednice. Na nich vyšel například zmenšený výstavní plakát, kreslené schéma výstaviště nebo plán města. Vlastní pohlednice vydali i někteří vystavovatelé. Minimálně dvě, na kterých prezentoval svou restauraci, nabízel mnohokrát zmíněný šéf výstavy F. Svoboda. Nejkrásnější a zároveň informačně nejhodnotnějším reklamním materiálem, který vlastním, je velkoformátová pohlednice, kterou vydal místní papírník Josef Čejka starší. Podívat se na ni bude možno v druhém díle příspěvku. Poměrně cenným sběratelským kouskem je i pěkně barevně vyvedená mapa města na tenoučkém papíře s vyznačenou cestou k výstavě. Viděl jsem ale v minulosti i stříbrný odznak nebo medaili vydanou přímo k této akci. Je velice pravděpodobné, že materiálů bylo mnohem více, jen se jich zřejmě moc nedochovalo. Kdyby někdo ze čtenářů vlastnil např. originál výstavního plakátu a chtěl se ho zbavit, rád za něj dobře zaplatím :).

Úsilí všech, kteří se během dvou a půl let podíleli na organizaci Pošumavské výstavy, vyvrcholilo v sobotu 3. července 1909, kdy byla slavnostně zahájena. Počátek nepříznivě ovlivnilo počasí, po několikadenních deštích byl hlavní výstavní prostor plný bahna. Některé pražské deníky dokonce přinesly zprávu, že kvůli počasí je zahájení odloženo. Tato dezinformace asi negativně ovlivnila návštěvu „přespolních“ v prvních dnech. Náladu organizátorů (na snímku z prvního dne) to snad příliš nezkazilo. Více o expozicích i průběhu výstavy v druhém díle, který vyjde s největší pravděpodobností 17. března.