Po
delší době se opět hlásím. Delší pauzu od posledního článku
zapříčinil především nedostatek času a vůle. Mám ale
rozpracováno několik, doufám, zajímavých a nosných témat,
které bych brzy rád dotáhnul. Každopádně
na dnešek jsem připravil pár mikropříběhů z našeho města
a okolí, jak je zachytili novináři ze dvou místních novin –
Šumavanu a Klatovských listů.
|
Odsouzen
pro veřejné veřejné pohoršení a rušení náboženského výkonu
(1910)
U c.
k. krajského soudu v Plzni konalo se dne 26. června před
čtyřčlenný senátem hlavní přelíčení se zednických
pomocníkem Jos. Teřlem z Makova, který při pohřbu paní Berty
Mechslerové dne 12. března t.r. způsobil veřejné pohoršení a
dopustil se rušení náboženského výkonu tím, že vmísil se
mezi pěvecký sbor a zpěvy pohřební hulákáním rušil. Ku
přelíčení bylo povoláno několik svědků z Klatov a Teřl
odsouzen byl do žaláře na dobu jednoho měsíce.
Pohřební
průvod, i když tento zcela jistě nebyl vystrojen pro paní
Mechslerovou.
|
|
Děvče
pokousáno opicí (1907)
Včerejšího dne procházeli ulicemi
města našeho Štěpán Mitrovič s manželkou z Garaše ze Srbska,
produkujíce se s malými opicemi, jež provázel zástup dětí. Na
vídeňském předměstí děti opice škádlily, což rozlobilo
Mitrovičovou tak, že se chopila jedné opičky a vhodila ji mezi
dítky. Následkem toho skočila opice na 9letou školačku J.
Krbcovou, dcerušku vyrabitele sodovky, a pokousala ji na levém
rameni. Děvče odvedeno k p. Dr. Ant. Salzmannovi , který jí
poskytl lékařské pomoci a odkázal do domácího léčení.
Mitrovič s manželkou byli zatčeni a dodáni k soudu, sluha
jejich pak s opicemi vyveden za město.
Kousavé
opičky z pražské ZOO.
|
|
Myši
ohlodaly peníze (1907)
Jistý
nemajetný chalupník ve Vícenicích u Předslavi měl uschováno
v truhle ve světnici na hotovosti v papírových penězích
180 K, které schovával na zaplacení daní a jiných nezbytných
potřeb. Před několika dny chtěl peníze z truhly vyjmouti
ale s ustrnutím užasl, neboť z bankovek zbyly v truhle
jen nepatrné zbytky. Na kterých zjevno bylo, že na bankovkách
pochutnávaly si myši. Chalupník div si nezoufal ale na radu
sousedů odebral se se zbytky bankovek na berní úřad klatovský
odkudž zaslány na Rakousko- Uherskou banku do Vídně. Postižený
doufá, že mu nové bankovky budou za ně zaslány.
Ilustrační
foto – Vícenice- dějiště „tragédie“.
|
|
Nevědomost
hříchu nečiní (1906)
Jistý
občan V.Z. z jedné nedaleké obce sousední zavítal do našeho
města, aby ve víru masopustního veselí zažil nějakých
radovánek, jichž ve své zapadlé vísce tak těžce postrádal. A
štěstí mu přálo. S neděle na pondělí vykřepčil se
dostatek nejen v Klatovech, ale i v blízké obci L., kde
konala se právě taneční zábava. Dobře naladěn vrátil se
v pondělí ráno opět do Klatov, a aby si svůj poněkud větší
dávkou požitého moku Gambrinova zmožený a pošramocený žaludek
napravil, jal se tu léčiti –leč kořalkou, které ale útrobám
ještě více dodala. Potácel se tedy s těžkou hlavou městem,
až konečně ocitl se na konci říšské ulice u budovy poštovní,
kde nalézal se dříve prodej láhvového piva. Milý občan
v domnění, že útroby své, mokem Gambrinovým neuspořádané,
zase jen tímto lákavým nápojem v náležitý pořádek uvede
a na cestu k domovu se posílí, vešed do čekárny poštovní,
zasedl za dlouhý stůl, a čekal, až kdosi se dostaví, aby mu
netrpělivě očekávané občerstvení donesl. Náhoda mu přála.
Poštovní sluha nesl právě kolem nezvaného hosta párky a pivo.
Jakmile jej občan náš spatřil, začal volati a hartusiti, že si
také přeje něco k snědku. Udivený sluha odešel, ponechav
rozjařeného občana svému osudu. Týž chvíli čekal, ale když
nikdo nepřicházel, aby jej obsloužil, počal tlouci holí na stůl
a lomoziti, cože je to za posluhu a pořádek. Úředníci, hřmotem
přivábeni, marně snažili se zabloudilého upozorňovati, že tu
není hostinec, ale úřad. Ježto občan láteřil čím dál tím
více, nezbývalo nic jiného, než zavolati strážníka, který
rozladěného kumpána odvedl na strážnici, aby zde svou alkoholem
rozpálenou hlavu poněkud ochladil. Po nepříliš vábném
odpočinku nastoupil vyléčený občan cestu k domovu,
zapřísahaje se, že již vícekrát nepůjde „na masopust“ do
Klatov, kde ani za své peníze nebyl dle přání –
obsloužen.
Dnes na poště tedy také jistě bez pivka.
|
|
Sřítil
se se záchodem (1899)
Včera v pátek po 7. hodině ranní
odešel 17letý učeň Josef Suchý z Obyc, zaměstnaný u pana J.
Krause, mistra krejčovského, bydlícího v prvním poschodí v
nádvoří hostince „U města Prahy“ v Klatovech na záchod. Když
se se záchodu vracel, prolomil se pod ním strop a nešťastný
mladík sřítil se s výše několika metrů na kamení, následkem
čehož utrpěl velmi vážné poranění. Povolaní lékaři okresní
nemocnice Dř. Ant. Salzmann a Ed. Christen zjistili mimo značným
vnějších pozhmožděnin i zlomení několika žeber. Nešťastný
učeň ponechán zatím v domácím ošetřování a o případu
učiněno trestní oznámení.
Ilustrační obrázek –
tentokrát to dopadlo bez nehody – autor v roce 1980.
|
|
Dvakrát
zemřela (1879)
Dne
6. dubna zemřela v Domažlicích měšťanka a choť p. F.
Franze. Po 2. hodině odpoledne, když odzvonili jí hodinku,
obživla a zemřela podruhé v 10 hodin večer.
V
bezvýznamném městě jako jsou Domažlice ani zemřít neumějí
:). Dobová pohlednice.
|
|
Fata
morgana v Klatovech (1919)
V pátek
ráno 21. Března mezi 6 a 7 hodinou ranní bylo viděti na východ
od Klatov velice zřetelně obraz továrního města s komíny
věžemi a zcela zřetelným obrysem. Obraz přirozeně vzbudil
velkou pozornost těch, kdo měli příležitost nezvyklý u nás
zjev pozorovati.
Ilustrační
foto a příklad mého grafického umu :) – fata morgana na
východ od Klatov.
|
|
Uříznutý
nos (1931)
Plzeňský
tisk přinesl zprávu, že u klatovského kadeřníka byla jedné
dámě uříznuta špička nosu při zaholování obočí a že tato
byla nucena vyhledat lékařskou pomoc. Nevíme odkud plzeňský
denní tisk čerpal tyto zprávy, ale jak jsme zjistili, řízl do
nosu svou sestřenici A. Leipoldovou při zaholování obočí ve
svém bytě „U Šífa“ její bratranec, který jest teprve
krátkou dobu u cechu. Divíme se fantazii a pohotovosti pp.
reportérů denního tisku, avšak nemají tvořit sensace na účet
řádných živnostníků. P.T. obecenstvu doporučujeme, aby se vždy
obrátilo na řádného mistra, kde bude řádně a odborně
obslouženo. Jak vidíme z uvedeného případu, fušování
doma se nevyplácí – Ze společenstva holičů v Klatovech.
Břitva
jako marketingový nástroj. Reklama z roku 1939.
|
|
Zlomyslnost
nebo žert (1908)
Pan
Mořic Weiss, obchodník s obilím v Klatovech, bavil se
minulou neděli dne 18. října v kavárně hotelu „Menčík“
jao obyčejně v kruhu svých známých hrou v karty. Když
k večeru z kavárny odešel, pohřešil na cestě
peněženku, v níž měl dvě tisícikorunové bankovky a 600
K. Vrátiv se do kavárny, jal se po peněžence pátrati, leč tato
nebyla nikde nalezena. Teprve po chvíli nalezena byla na záchodě,
avšak by v ní jen obnos 600 K. Poněvadž p. Weiss v místě
nálezu peněženky vůbec nebyl a také nemohl se záhadně
ztracených bankovek dopátrati, učiněno o případu oznámení
policii a četnictvu. To snad neznámého pachatele přimělo, že ob
tisícovky anonymně vrátil, a sice tak, že zaslal v tomto
týdnu jednu v obálce poštou p. Dr. Fleischerovi, advokátu
v Klatovech, druhou pak včera nevyplaceně přímo p. M.
Weissovi. Kdo byl odesílatelem vrácených bankovek, není ovšem
známo.
Na
šprochu „Hotel Menčík- pěknej bordel a svinčík“ asi bylo
pravdy trochu :). Reklama z roku 1911.
|
Žádné komentáře:
Okomentovat