Nasralvhrnec nebo Skočdopole II.?

 

Dnešní jubilejní stý příspěvek na tomto blogu je zároveň druhým dílem článku pojednávající o typických příjmeních v našem kraji. Dostalo se ke mně i pár reakcí na první díl, vesměs navrhující další častá jména. Děkuji za ně. Minule jsme víceméně prošli první polovinu abecedy, dnes nás čeká ta druhá. Doufám, že žádné významné regionální jméno nebude opomenuto.

Začneme hned těžkou vahou. Jméno Rubáš/ Rubášová se z určitého pohledu dá považovat za úplně nejtypičtější. Nositelů a nositelek tohoto jména je v ČR okolo tisíce, v Klatovech pak necelé dvě stovky. Ze jmen, které jsou nejčetnější na Klatovsku, je právě Rubášů nejvíce. Příjmení se vyskytuje především v jihozápadních Čechách, také na západě (Sokolov, Cheb), naopak na Moravě s výjimkou Židlochovic a okolí vůbec. Příjmení Rubáš pochází samozřejmě z podstatného jména, které původně označovalo „dlouhý ženský spodní šat bez rukávů“. Možná známější je použití spíš ve významu „pohřební rubáš“, tedy oděv mrtvého. Ale ani v tomto významu se již rubáš nepoužívá tím, jak jsou poslední záležitosti člověka obecně vytěsňovány..

Na ilustračním obrázku reklama obuvníka Jana Rubáše z roku 1939.

Dalším poměrně častým příjmením v našem městě a okolí je rodné jméno Smolík/Smolíková. Svého času, tedy v osmdesátých letech populární především díky maďarskému animovanému seriálu o stejnojmenné rodině. Údajně i česká verze příjmení je doslovným překladem maďarského originálu „Mézga család“. Jestli je tomu tak skutečně, samozřejmě nemohu potvrdit, ale dá se předpokládat, že tvůrci, resp. čeští překladatelé přisuzovali původ příjmení smůle ve smyslu neštěstí. Původ příjmení Smolík je ale jiný, odvozuje se sice nejspíš ze zastaralého slovesa „smolit“ neboli špinit. Zjednodušeně řečeno Smolík = špindíra. Zajímavé je, že zdánlivě příbuzná příjmení – Smola nebo Smolák se sice odvozují od smůly jako „krve stromů“, ale ve významu pomalého člověka “táhnoucího se jako smola“.

Stříbrnou medaili v rámci ČR získávají Klatovy a okolí i ve výskytu jména Soušek.

V okolí žije 53 pánů Soušků a 47 paní či slečen Souškových.

Jedná se o jedno z jmen, na které jsem byl upozorněn. Vůbec by mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o místní „specialitu“.V četnosti nás poráží pouze Olomouc, na rozdíl od jiných jmen, jejichž nositelé se většinou soustředí nedaleko, se tedy jedná o velmi vzdálený region. Jméno pochází z podstatného jména „souška“ suchého stromu. Pro zajímavost, velice podobné jméno Souček je na Klatovsku sice poměrně časté (30 nositelů), ale tento počet není v kontextu celé ČR nijak výjimečný, i proto, že se jedná o 113. nejčastější příjmení v zemi. Jednoho Součka si alespoň připomeneme nekrologem (ilustrační obrázek).

Dalším příjmením, které si zaslouží zařadit do přehledu typických klatovských, je bezesporu dvojice Suda/ Sudová. Páni Sudové jsou třetí pořadí (42 držitelů), dámy dokonce druhé (48). Celkem skoro 10 % Sudů žije právě na Klatovsku. Původ tohoto příjmení je čistě slovanský, jméno vzniklo z poněkud bizarních osobních jmen Branisúd nebo Sudislav. Jedná se o příjmení velice staré, poprvé je doloženo již v roce 1078. Dalšími jmény tohoto soudku nebo spíše sudu jsou např. Sudík, Sudlík. Sudera nebo mimořádně umělecké Sudek.

Další jméno s jasným původem za šumavskými kopci- Šlehofer/Šlehoferová. Jeho výskyt v ČR lze vztáhnout na jakýsi výběžek či spíš trojúhelník vymezený přibližně Klatovy, Tachovem a Rokycany. Vznik jména je možno vykládat dvěma způsoby – první možností je odvození od názvu samoty obrostlé trnkami, resp. trním (podobně jako u příjmení Schlee). Jako pravděpodobnější mi přijde možnost, že Šlehoferové pocházejí původně z osady Schlehof v Horních Francích. V Klatovech a okolí žije 50 mužů a 41 tohoto jména a je to nejvíce v Česku.

Jméno Šlehofer už budu mít asi vždycky spojené s domem (na snímku) „u Pazderny“, s volně se potulujícími slepicemi kolem něj a především množstvím zde žijících, velice si podobných bratrů Šlehoferů neurčitého věku, kteří ve mně vzbuzovali opravdový strach.

Dalším zajímavým jménem, které lze zařadit mezi typická klatovská, je Šnejdar/ Šnejdarová. Mužů, kterých je na Klatovsku osmnáct vévodí pořadí v rámci ČR, patnáct žen znamená druhé místo za Prahou. Jméno se vyskytuje celkem rovnoměrně po celých Čechách, na Moravě puze v pásu od Hodonína až po Opavu. Nositelů a nositelek tohoto jména je v republice jen něco přes 300, rozhodně se tedy nejedná o žádné časté jméno.

Na ilustračním obrázku reklama obchodníka s uhlím Aloise Š. z roku 1920. Zajímavé je poukazování na fakt, že se jedná o „křesťanskou“ firmu. V době poměrně vyhroceného nacionalismu (možná spíš přímo antisemitismu) krátce po první světové válce se ovšem nejednalo o nic nezvyklého. Navíc konkurenty Šnejdara v prodeji uhlí byli v té době např. Ignác Pollak nebo Josef Popper.

Příjmení Toman/ Tomanová je podobným případem jako v minulém díle zmíněná rodná jména Matějka nebo Janda – tedy má hodně nositelů po celé zemi (téměř 10.000), ale výskyt v našem regionu je skutečně výjimečně častý. Převedeno do řeči čísel – Tomanů a jejich žen je na Klatovsku skoro 500! I toto příjmení tedy lze bezesporu počítat mezi typická. V absolutních číslech tedy vede Praha, ale Klatovy jsou na druhém místě, jak u mužů, tak u žen. Trochu překvapivě poté následují oblasti na druhém konci země – Hodonínsko, okolí Brna nebo Ostravy. Příjmení Toman je odvozeno z osobního jména Tomáš, které je samotné odvozeno z aramejského Theomá, což znamená dvojče nebo blíženec. Z tohoto základu pochází celá řada dalších příjmení – Tomsa, Tomšík, poněkud bizarní Tomrdle vyskytující se v Přešticích a v Plzni nebo Tomášek, což je dokonce 124. nejčastější příjmení.

Ilustrační obrázek naznačuje „zapuzení Tomana“ jeho vlastní ženou. Výzva z roku 1916 se týkala lakýrníka Josefa Tomana, který svou živnost provozoval v Klatovech od roku 1893. Podobná oznámení se v tisku objevovala docela často.

Skutečně častým příjmením v regionu je diptych Vacovský (46 nositelů)/ Vacovská (48 nositelek). Považoval jsem ho za běžné všude, vůbec mě nenapadlo, jak výjimečně se vyskytuje jinde než na Klatovsku. Plná třetina majitelů toho jména žije právě na Klatovsku.

Jeden z Vacovských, obuvník Josef, spáchal v roce 1897 v Klatovech nejtěžší zločin – zavraždil svou matku Kateřinu. Tomuto mordu někdy věnuji zvláštní příspěvek. Příjmení je zřejmě odvozeno od nedaleké nepříliš zajímavé obce Vacovy (na snímku).

Zcela výjimečným jménem je v rámci ČR příjmení Vizinger/ Vizingerová. Celkový počet „vlastníků“ tohoto příjmení v ČR jen lehce přesahuje padesát. Na Klatovsku jich žije celkem 37. Existují i další varianty, např. Vizingr. Dříve bylo zřejmě mnohem více nositelů tohoto jména, kteří ovšem používali německý tvar „Wisinger“. I v historii našeho města by se našlo několik významných Vizingerů (resp. Wisingerů), například starosta města Matěj Wisinger, který zastával svůj úřad v letech 1864-1870 a 1873-1877 (viz ilustrační obrázek). Zajímavou postavou byl i jeho syn a klatovský rodák Ing. Julius Wisinger (1854-1924), který pracoval jako báňský inženýr na Příbramsku . Po odchodu do důchodu se přestěhoval do Klatov, kde během první světové války podrobně a kvalitně zpracoval rodokmeny více než sta starých klatovských rodin.

Příjmení Vizinger a jeho další varianty (Vizingr, Wisinger nebo Wiesinger) mají místní původ – pochází buď z obce Wising v Dolním Bavorsku nebo v jedné z dvanácti obcí Wiesing, které leží v Rakousku.

Vzácně vyrovnaný je počet mužů a žen, kteří „vlastní“ další velmi obvyklé regionální příjmení Voráček/Voráčková. U obou pohlaví je jich shodně 82, což znamená druhé místo v rámci ČR. Více Voráčků je pouze v Praze, i když ta se vzhledem ke své velikosti a „atraktivitě“ nedá brát příliš v potaz.

Asi nepřekvapí, že příjmení má původ v jednom tradičním zaměstnání – oráč, ale přeneseně je také lze odvozovat od dalších farmářských džobů – rolníka nebo deputátníka. Autorka knihy, ze které čerpám, uvádí i možnost, že souvisí s vorařským sochorem (bidlem či pádlem).

Existuje ještě několik dalších variací na „oráčovské“ téma. V Klatovech jsou tradičně zastoupeni mí oblíbení Voráčové a to i přesto, že jinak žijí především na Moravě, zatímco Voráčkové skoro výhradně jen v Čechách.

Na ilustračním obrázku je nízkonákladová vizitka Františka Voráčka z počátku 20.století.

Jako bonus bych chtěl vzpomenout také jméno, které se sice u nás v regionu vůbec nevyskytuje, ale zdejší původ je zcela jasný, tedy Klatovský/Klatovská . Celkem žije v ČR 272 nositelů a nositelek tohoto jména, nejvíce v Praze, dále pak v Teplicích, v Kutné Hoře a v Kralupech nad Vltavou. Na Moravě je toto jméno velice vzácné. V médiích tu a tam objevuje jméno plochodrážního jezdce Antonína Klatovského, resp. jeho bratra Jana. Já bych chtěl ale upozornit spíš na dílo architekta Václava Klatovského (1879-1954), který především v Praze na počátku 20. století postavil celou řadu činžovních domů, jako je např. tento U dvou pávů na pražské Letné z roku 1911.

Tolik přehled typických příjmení pro náš kraj. Je docela možné, že jsem na nějaká další typická zapomněl nebo jsem na ně nedostal tip. I z tohoto důvodu bych ještě připojil pár příjmení, která jsou také častá v našem městě a okolí, byť z hlediska počtu nositelů či jejich

unikátnosti patří spíše do „druhého sledu“.

Jsou to tedy (pro zjednodušení uvádím pouze mužské varianty): Bauer, Bouček, Brůha, Cvachovec, Flaks, Halada, Hammerschlag, Hosnedl, Javorský, Lorenc, Lajpold, Šůs, Turner, Velkoborský, Wachtl/Vachtl a Weinfurter.