Určitě
už jste někdy přemýšleli o tom, jaký je původ vašeho
příjmení? Nauka o vlastních jménech se nazývá antropomastika
a jedná se o celkem zajímavé téma, které je navíc dobře
zpracováno. V dnešním příspěvku bych se na téma jmen podíval
z regionálního hlediska. Jaká jsou nejčastější příjmení na
Klatovsku Existují některá, která jsou pro náš region typická?
Na tyto otázky jsem se pokusil najít odpověď.
Ke
zpracování tématu jsem využil především dvou zdrojů – první
z nich je již několik let fungující a povedený web,
který poskytuje dobrý a vcelku aktuální přehled četnosti
jednotlivých příjmení v jednotlivých oblastech ČR. Lze zde
nalézt i údaje vztahující se ke křestním jménům. Údaje o
původu vzniku příjmení a informace v obecném úvodu jsem získal
z publikace Dobravy Moldanové Naše příjmení (Agentura Pankrác
s.r.o., Praha 2004, ISBN 80-86781-03-8).
Nechci
nijak unavovat obecnými informacemi (beztak opsanými z výše
zmíněné knihy) o příjmeních, ale přece jen pár slov. Vznik
unikátních příjmení probíhal v Čechách poměrně dlouho –
od 14. do 18. století. Nejprve se týkal pouze nejvyšších vrstev
společnosti – šlechty. Později měšťanů a svobodných
sedláků. Definitivně byla dědičnost a neměnnost příjmení pro
všechny obyvatele zavedena v rámci tereziánských reforem v roce
1780.
Celkem
je v ČR více než 65.000 různých variant příjmení. Dalším
zajímavým aspektem je jejich četnost – pouhá čtvrtina známých
(necelých 15.000) příjmení má více než 50 nositelů. Více než
1000 „držitelů“ má jen 654 příjmení, více než 2000 jen
265. Z toho jasně vyplývá, že různorodost příjmení je u nás
opravdu velká. Nejčastějšími příjemními jsou: Novák,
Svoboda, Novotný, Dvořák, Černý, Procházka, Kučera, Veselý,
Horák, Němec. Samozřejmě včetné ženských variant s příponou
– ová nebo -á.
Příjmení
lze rozdělit do několika základních skupin i z hlediska jejich
vzniku. První a velkou skupinou jsou příjmení mající svůj
původ v rodných neboli křestních jménech. Často se jednalo o
křestní jména dnes již nepoužívaná (Střezislav, Jaroš),
ještě častěji pak o jména apoštolů nebo populárních světců.
Mnoho
příjmení je také odvozeno z místních jmen. U některých je
toto místo zřejmé (Pražák, Lhoták), u některých už méně
např. Štirský (Štiřín) apod.
Poměrně
velké množství příjmení pochází také z cizích jazyků.
V Čechách a zvlášť u nás v pohraničí především
z němčiny. Nakonec několik případů uvedu i v rámci
přehledu frekventovaných příjmení z regionu. I v Klatovech
jsme měli obyvatele, kteří pocházeli z větší dálky např.
z Itálie – např. kavárník Ferdinand Paoletti nebo
zdomácnělá učitelka francouzštiny paní Le Saux. O dalším
místním Francouzovi jsem kdysi psal i na tomto blogu.
Nejrůznorodější
a troufnu si říct i nejzajímavější jsou příjmení vzniklé z
tzv. apelativ (podstatných a přídavných jmen, sloves, příslovcí,
částic nebo citoslovcí). Sem patří některé atraktivní typy
příjmení. Mezi nimi vyloženě ční „sprostá“ jména, která
postupně mizí, jak si je lidé nechávají změnit. Zvlášť mě
zaujalo např. příjmení Uchcanejch. Nositele těchto „vulgárních“
jmen tak můžeme najít dnes spíš např. ve Vídni, kde původní
významy nevzbuzují u Rakušanů negativní konotace (Wosserka,
Jebala, Skurwa apod.).
Veselá
jsou i příjmení, která vznikla z minulého z celých
vět – celkem známými příklady jsou Skočdopole, Vítámvás
nebo Nejezchleba. Zcela bizarní a těžko uvěřitelná je existence
příjmení Snědldítětikaši. No, je třeba věřit odborné
literatuře. Mým favoritem je ale Nasralvhrnec - o mém budoucím
uměleckém pseudonymu je už rozhodnuto.
Ale přejděme k samotným příjmením...
|
Začneme
jedním poměrně netradičním jménem, které má svůj jasný
původ „za kopečky“- totiž Aschenbrenner.
Vznik
jména bezesporu spjat s typickým šumavským zaměstnáním
tzv. popelářů (aschenbrennerů), kteří vyráběli z popela
důležitou surovinu pro sklářství – potaš.
V Klatovech
jsou dnes Aschenbrennerové spojováni s hudbou. O tom, že tomu
bylo tak i v minulosti svědčí i matriční zápis z 25.
května 1897. Tehdy zemřel ve věku 51 let zdejší hudebník
Antonín A. Aschenbrennerové byli spojeni i s klatovským
Husovým náměstím – manželé Václav a Rozalie (1841- 1919) zde
provozovali populární hostinec „Na plácku“, kde se mimo jiné
scházeli členové spolku Šotek.
|
|
Typické,
byť ne příliš časté, pošumavské příjmení je Bejvl/Bejvlová. Charakteristický je pro něj výskyt v podhůří
Šumavy, tedy kromě Klatovska se objevuje ještě na Horažďovicku
a Domažlicku. Nejvíce Bejvlů žije ovšem v Plzni (31 mužů
a 28 žen).
Jménem
Bejvl byl údajně inspirován i můj oblíbený výtvarník Josef
Čejka při vymýšlení názvu své figurky (na snímku), který byl
decentně poupraven na Bejbl. Zaslechl jsem i spekulace, že
z příjmení Bejvl (resp. Bejbl) odvodil Josef Skupa
(mimochodem Plzeňák) jméno pro svou nejznámější loutku –
Spejbla. Zajímavý je i původ jména. Pochází z němčiny,
z šumavského nářečí Bőiwl (spisovný tvar Büblein) –
chlapeček.
|
|
Poměrně
úzce regionálním je příjmení Denk/ Denková. Muži
obsazují první místo v rámci ČR, je jich 74, o něco méně
je žen (70), které jsou tak v četnosti na druhém místě.
Toto jméno se vyskytuje takřka výhradně v severozápadních
Čechách, podél hranic s Německem. Každého asi napadne, že
příjmení Denk pochází z německy mluvících zemí. To je
samozřejmě pravda, nikoli ale, jak by se mohlo zdát ze slovesa
„denken“, ale z přídavného jména „tenk“ tedy levý,
které bylo používáno ve středověku ve středním a severním
Německu.
Na
ilustračním snímku je mladý muž portrétovaný v kdyňském
ateliéru nositele tohoto jména – Karla Denka.
|
|
Zajímavým
příjmením, které lze považovat za naše krajové je Drozda.
V Klatovech okolí je celkem 19 mužů – držitelů tohoto
jména, více je jich jen v Praze. U žen se projevuje určitá
anomálie, zatímco mužů je pouze lehce přes 200 v celé
zemi, žen je více než 1200. Vysvětlení je poměrně jednoduché
– ženský tvar Drozdová je společný pro tvary příjmení
Drozda i Drozd. Příjmení ve tvaru Drozd se ovšem na Klatovsku
vůbec nevyskytuje. Jméno je samozřejmě odvozeno od ptáka
(drozd), přičemž „drozda“ je nářečný tvar používaný na
Chodsku a u Štramberka. Jiné varianty, např. drož, se užívají
na východní Moravě.
Významným
klatovským rodákem byl lékař-internista a organizátor života
vídeňských Čechů Josef Václav Drozda (1850-1927). Na snímku
reklama krejčího Václava Drozdy z roku 1939.
|
|
Další
poměrně překvapivé příjmení v tomto seznamu je dvojice
Janda/Jandová. Ačkoli se jedná o poměrně časté jméno
(v ČR je skoro 11.000 jeho mužských a ženských „majitelů“),
překvapí právě jeho četnost v našem kraji. Ve výskytu je
Klatovsko překonáno pouze Prahou, ženská varianta je na třetím
místě, když paní a slečen Jandových je více kromě Prahy ještě
v Brně. Příjmení je rovnoměrně rozprostřeno po celých
Čechách, na Moravě vyniká jen oblast okolo Rožnova pod
Radhoštěm, odkud pochází i kdysi úspěšný skokan na lyžích
Jakub Janda. Příjmení pochází z osobního jména Jan a má
celou řadu dalších variant – Jandač, Jandečka, Jandera,
Jandík, Jandl a další. Každopádně příjmení Janda lze bez
nadsázky považovat za jedno z typických krajových.
Oblíbeným
klatovským řemeslníkem, jehož výrobky jistě leckdo doma
používal, byl truhlář a čalouník Matěj Janda (1873-1920).
|
|
I
příjmení Javorský/Javorská je poměrně časté v okolí
Klatov. Dá se říct, že pomineme li velká města, (Prahu a
Ostravu) nikde jich není více než právě u nás. Příjmení je
odvozeno z názvu stromu, tedy javoru, popř. z místního
názvu Javor, Javorov či Javoří. Vzhledem k blízkosti obce
Javorná by se mohlo zdát, že i na Klatovsku pochází toto
příjmení z názvu obce. Spíš to ale vidím na strom,
protože výše jmenovaná obec byla do roku 1945 čistě německá a
nazývala se Seewiesen či Sejwies, počeštěle Zejbiš.
|
|
Když
se zaměříme na výskyt příjmení Kocum/Kocumová,
zjistíme, že jej můžeme směle považovat za sudetské.
S Kocumovými se tak můžeme setkat v izolovaných
ostrůvcích na Šumavě (Prachaticko, Kaplicko, Sušicko, Klatovsko)
v okolí Chebu, Kadaně nebo v severních Čechách (Ústí nad
Labem, Teplice). Nejvíce je ovšem nositelů tohoto příjmení
právě v okolí Klatov – 29 mužů a 26 žen.
Další
jméno – Matějka, resp. Matějková je podobným případem
jako výše zmínění Jandové. Velice časté příjmení v celé
zemi, ale na Klatovsku je jich skutečně mnoho, po Praze nejvíce.
Jinak se Matějkové vyskytují hojně téměř po celých Čechách,
na Moravě výrazně méně.
Jméno
Matějka (ve středověkém pravopisu Matiegka) pochází
z hebrejského křestního jména Mattithjáh (= dar boží).
Z tohoto poněkud zvláštního jména je odvozena i celá řada
dalších příjmení – Matějovic, Matějček, Matějíček a
další. Ilustrační obrázek – reklama na
lakýrnickou dílnu Jaroslava Matějky z roku 1927.
|
|
Velice
známé bylo a je v okolí i příjmení Nejdl/Nejdlová.
Vyskytuje se takřka výhradně v jihozápadních Čechách,
kromě Klatov i v Domažlicích, obě tato města dokonce
„porážejí“ v četnosti výskytu Prahu, což je skutečně
unikátní. Vznik příjmení je odvozen z domáckého tvaru
německého osobního jména Neidhart, stejně jako další varianty
– Nýdl (na Klatovsku žádný, Nýdlové žijí v jižních
Čechách) nebo Neidl (jediný „držitel“ tohoto jména žije
v Praze).
Dnes
je jméno Nejdl v Klatovech velice známé, především díky
podnikatelským aktivitám. I v minulosti patřili Nejdlové
k významným osobnostem města. Jednou z nich byl advokát,
který působil v Klatovech od roku 1919, JUDr. Karel Nejdl. Na
snímku inzerát z Šumavanu oznamující otevření jeho
advokátní kanceláře.
|
|
Obecně
nepříliš časté (celkem 253 nositelů v ČR), zato vcelku hodně
„klatovské“ je i příjmení Pikhart/Pikhartová. Muži
tohoto jména z našeho kraje obsazují 2. místo v četnosti,
ženy místo třetí. Velice zajímavý je vznik tohoto příjmení
– pochází z německého apelativa (slova obecného významu)
beghart = člen středověké náboženské společnosti nebo kacíř.
Používalo se také jako přezdívka českým bratřím.
Na
snímku je vyobrazen týnecký rodák (?) Josef Pikhart (1899-1971),
komorník u barona Ringhoffera v Kopřivnici.
|
|
Posledním
příjmením prvního dílu je Presl/ Preslová. Patří mezi
jména, která jsou skutečně velice regionální, tedy jeho
držitelů a držitelek je nejvíce právě v okolí Klatov.
Mám dokonce pocit, že by se dal jeho výskyt ještě zúžit.
Prostě - kdo se ve Strážově a okolí nejmenuje Presl, jako kdyby
nebyl :-).
Vcelku
kuriózní je původ jména. Je vysoce pravděpodobné, že nositelé
tohoto příjmení přišli do Čech z německo-polského města
Wroclav (na snímku) či spíš Breslau, právě z německé
varianty je odvozeno příjmení Presl. Zdá se, že v dávné
minulosti došlo k nějaké velké emigrační vlně z Wroclavi
do Pošumaví.
Existuje
i varianta s dvěma „s“ – i ta je na Klatovsku velice
rozšířená. Některé z „vratislavských“ příjmení
nosí v našem regionu celkem 123 mužů a 70 žen. Zajímavý
je (zvlášť v kontextu vyrovnanosti mezi pohlavími u dalších
příjmení) vcelku velký rozdíl v počtech mezi ženskými a
mužskými „majiteli“ tohoto rodného jména.
|
Další
várku typických „klatovských“ příjmení přinesu ve druhém
díle příspěvku.
Druhý díl zde!
Super článek :) velice poutavě zpracovaný!
OdpovědětVymazat