Nepřizpůsobiví forever

Minulé dny mi konečně otevřely oči! Přemýšlel jsem, jak je možné, že se v Klatovech necítím bezpečně. Dnes už to vím, procitl jsem po přečtení zprávy pana Josefa Váchala, který shrnul dění v této metropoli českého jihozápadu. Narůstající kriminalita, strach, nepřizpůsobiví a co je nejhorší – „mocní“ bohatnou!! A kdo za to může – v první řadě starosta Rudolf Salvetr a majitelé ubytoven, kde se soustřeďují ďábelští nepřizpůsobiví. Povstaňte Klatováci, než bude pozdě!  Po této hluboké, precizně vyargumentované reflexi dění ve městě už nevycházím neozbrojen!

V následujícím příspěvku bych rád připojil pár postřehů k „ubytovací kauze“ a ilustroval  na konkrétním případě, že problémy s nepřizpůsobivými nejsou ničím novým. Jako obrazový doplněk  příspěvku jsem vybral „nejnosnější“ příspěvky z diskuse po článkem v Klatovském deníku- kompletní diskuse ke shlédnutí zde, zde nebo zde.     



Nechci říkat, že jste to byl vy, ale byl jste to vy. Já mám čáry, vy máte páky!!



Vítám jakoukoli občanskou aktivitu, která má za cíl nápravu „věcí veřejných“. V obecné rovině ovšem přisuzuji značnou část viny za  současný stav společnosti a politiky právě malé angažovanosti a zájmu tzv. obyčejných lidí o dění kolem sebe. Především na lokální úrovni je možné skrze dobře namířenou akci možno leccos změnit. Tato výzva ovšem rozhodně povedenou akcí nebyla. Nemá smysl zde rozpitvávat pravomoci samosprávy v oblasti způsobu nebo výše výplaty sociálních dávek. Jsou prostě nulové, stejně jako možnost efektivně bránit podnikatelům budovat ubytovny pro tzv. nepřizpůsobivé. Proto byl protest namířený proti radnici od počátku oním pověstným pláčem na špatném hrobě. Vyjmenoval bych řadu věcí, kdy by se politika města dala kritizovat, ale v tomto případě je to značně diskutabilní. Rozhodně si také nemyslím, že sem starosta zve „početné cikánské rodiny ze severních Čech“. Byl  by totiž  absolutní blázen! Na druhou stranu - proč nebyl zájem zacílit protest proti majitelům ubytoven? Nenesou snad také část odpovědnosti za danou situaci?  

Mámo, budeme na Nově!

Samozřejmě chápu, že leckoho, kdo horko těžko živí svou rodinu, rozčilují asociální obyvatelé města a problémy, které zde působí. Na druhou stranu leckteří tito stěžovatelé situaci značně dramatizují, řeči o obavách vycházet ven kvůli strachu jsou fakt úplně mimo. Z mnoha diskusních příspěvků frustrace jejich autorů úplně čišela…     

Není nad  vybroušenou analýzu problému a odvážné řešení. Řecko= náš vzor.

Každopádně je také třeba si uvědomit, že problém tzv. nepřizpůsobivých nikdy nelze zcela vyřešit, mírnit ho lze pouze uplatňováním promyšlených opatření. To ale rozhodně nebude jednoduché, zvlášť v současné době, kdy se společnost radikalizuje směrem k cikánům, o které zde jde především. Myslím, že zde dlouho nebude nikdo, kdo by riskoval ztrátu přízně majority (= voličů), prováděním vstřícných a efektivních opatření (které budou stát další finanční prostředky) směrem k této skupině.  Nakonec tato záležitost to jen potvrzuje.   

Hlavně necivět v autě nebo, nedej bože, si povídat.

Problematika osob -  „asociálních, neřízených střel“ není ničím novým. Svědčí o tom například případ řádění jistého  Františka Vávrovce  z července roku 1933, o kterém obšírně referoval místní tisk:

Urputný  zápas městských strážníků s výtržníkem

V sobotu 8. července t.r. v předvečer velké klatovské pouti, kdy v ulicích našeho města bylo dosti živo, byli nuceni měst. strážníci klatovští vystřeliti proti odvážnému a je ohrožujícímu výtržníku dvě rány ze služebního revolveru, kteráž příhoda vyvolala v ulicích města velký sběh lidí a byla předmětem dlouhých debat v četně navštívených restauracích. Město Klatovy,  tak jako jiná města, má několik povedených příslušníků, kteří se v Klatovech sice nenarodili, ale mají zde své domovské právo po svých rodičích. Jedním takovým nevítaným příslušníkem je František Vávrovec, narozený dne 1. srpna 1898 ve Vídni v IX. okresu, nemanželský syn Aloisie Vávrovcové z Klatov, jenž z Vídně pro různé delikty byl vyobcován a jehož obec klatovská jako nemajetného příslušníka  umístila v měst. chudobinci. Vávrovec kdesi přišel o jednu nohu, chodí o berlích, ale utíkat lépe než mnohý, který má obě nohy zdravé. Mluví německy a německy také nadává všem kolem jdoucím, když vysedává na betonovém mostě v ulici nádražní a chodci mu nic nedají. V sobotu 8. července t.r. o 7 večerní šel policejní strážník Karel Štych služebně na nádraží. Na betonovém mostě před hostincem p. Bedř. Pytlíka viděl Frant. Vávrovce a hned slyšel stížnost, že Vávrovec velice sprostě nadává policii a nahání strach kolemjdoucím, kteří raději přecházejí na druhý chodník, aby výtržníka minuli. Strážník Štych došel na nádraží , odkud telefonoval na měst.  strážnici na posilu, že Vávrovce vyzve, aby místo opustil a nedělal výtržnosti. Na zpáteční cestě z nádraží to Vávrovcovi nařídil, ale ten se na něj zpupně podíval, vstal, při čemž držel nápadně podezřele pravou ruku v kapse. Poněvadž měst. strážníci vědí, že je rváč a všeho schopen, měl se před ním na pozoru a snažil se mu domluviti, aby stanoviště opustil,což konkrétně týž po třetí výzvě učinil. Strážník Štych pak šel na měst. strážnici, kde učinil hlášení o výstupu, který měl s Vávrovcem a aby se přesvědčil, zda se týž nevrátil znovu na most, chtěl tam najiti, ale cestou potkal paní Pytlíkovou, která si mu postěžovala, že Vávrovec  vnikl do jejich restaurace a že tam ohrožuje dlouhým nožem jejího manžela. Požádal tedy mimo jdoucího kamnáře p. Rysa, aby o tom uvědomil měst. strážníky na radnici a vyzval je, aby mu přišli na pomoci. Než však došel k měst. biografu byl upozorněn, že Vávrovec je už u hostince p. Jos. Bosáka ve Wilsonově ulici a že tam  zle řádí. Napomenul jej tedy, ale Vávrovec se na něj vrhl s nožem  v ruce a bodl jej do pravé strany krku. Měst. strážníci V. Holeček a a K. Šizling, kteří viděli Štycha s Vávrovcem zápasiti a povšimli si, že silně krvácí, vyzvali Vávrovce, aby nůž odhodil, ale ten neuposlechl a pronásledoval stráž. Štycha do ulice Seminářské, kde Štych byl nucen opět s ním zoufala zápasiti. Oba jmenovaní strážníci mu přiskočili mu na pomoc a stráž. Šizling ,u chtěl nůž z ruky vyrvati, ale to Vávrovce tolik rozlobilo, že se na něj vrhl s neobyčejnou zuřivostí, takže byl nucen Šizling v nutné sebeobraně vystřeliti ze služebního revolveru pro postrach. Vávrovec se trochu zalekl a toho použil strážník Holeček a chtěl mu vyrvati nůž z ruky, ale se zlou se potázal a jen náhodnému obratu může děkovat, že Vávrovec neprobodl jej nožem. Situace stávala se velmi povážlivá. Vávrovec se snažil uniknout do náměstí, kamž strážníci nemohli jej pustit, ježto by mohl svým jednáním vyvolati paniku v četně shromážděném a zde promenujícím poutním obecenstvu a tak zápas přenesl se do ulice Baštové, kde Vávrovec v zuřivosti skočil na strážníka Šizlinga a ohrožoval jej nožem tak, že týž byl nucen střeliti po něm ze služebního revolveru, jehož náboj zranil ho na pravém lokti. V ulici zatím nakupilo se hodně zvědavců, ale strážníkům nikdo zdolati útočníka nepomohl. Až když se dostal k novostavbě p. Al. Černého na konci ulice Baštové učinil strážník Holeček rozhodný zákrok tím, že zdvihl cihlu a praštil jí útočníka do týlu tak silně, že zakolísal a mohl mu být vyrván nůž z ruky. Ale i to neodbylo se lehce. Vávrovec při tom strhl stráž. Holečkovi přilbu, zasadil mu prudkou ránu do nosu a zubů, že krvácel a to konečně přimělo několik občanů k tomu, že pomohli útočníka strážníkům spoutati a dopraviti jej do měst. věznice. Zraněný strážník Štych byl dopraven do okresní nemocnice k ošetření a Vávrovec do vazby krajského soudu, kde bude se z činu toho odpovídati před trestním senátem.         

Pro úplnost - Vávrovec byl v srpnu 1933 odsouzen za toto extempore na 15 měsíců „natvrdo“. Dnes by asi dopadl mnohem hůře, jako právník superlaik tam vidím minimálně tři trestné činy- výtržnictví (sazba až dva roky), útok na veřejného činitele (maximálně 5 let), případně trestný čin vraždy ve stadiu pokusu (maximálně 18 let).  Jako velitel městských strážníků bych se asi svých (při zásahu ozbrojených)  podřízených ptal, jak je možné, že jim trvalo tak dlouho výtržníka zneškodnit…                    



Nejsem paranoidní, ale to neznamená, že po mně nejdou.



Zpět ale k aktuální „kauze“

Jejím dalším (asi nejzajímavějším) aspektem bylo načasování této kampaně na týden před druhým kolem senátních voleb, kam postoupil právě hlavní „viník“ všeho - starosta Salvetr. Musel jsem se usmívat, jak málo rozezlených Klatováků právě toto „přečetlo“. Nemohu si pomoct, ale právě doba, kdy tento pamflet vyšel, mě vede k podezření, že za tím můžou stát fanoušci  oranžového pána z Domažlic. Důkazy samozřejmě nemám. Nevím, zda senátní volby rozhodlo zveřejnění tohoto dopisu, ale prostě nevěřím, že by šlo o náhodu. Vzkaz pro „kritiky“ starosty – vaše radost nad jeho prohrou je absurdní. To, že v Senátu zasedne populista Jan Látka z Domažlic, znamená, že Klatovy (zdaleka největší město z volebního obvodu) nebude mít ani ve čtvrtém volebním období svého zástupce v horní komoře parlamentu. Možná právě tam by měl starosta možnost ovlivnit situaci v záležitosti nepřizpůsobivých, z klatovské radnice to půjde těžko.     

Když nás půjdou miliony, všichni proti větru, kde je síla zpátečníků, kde je síla větru….

Každopádně už zde máme v relativně krátké době (po loňském odporu proti kontroverznímu omezení provozní doby barů a heren) v Klatovech znovu „občanskou neposlušnost“. V souvislosti s „poklidným shromážděním“ , které navrhl zorganizovat téměř mýtický pan Váchal,  mi přišlo příznačné, že obě skupiny na facebooku vyzývající k účasti byly zrušeny ve chvíli, kdy jejich zakladatelé zjistili, že podobné shromáždění je třeba dle zákona nahlásit na PČR. Holt i spravedlivá revolta a občanská aktivita mají svoje hranice!      

Svoboda slova kontra čirá idiocie

A jak vlastně ono slavné „poklidné shromáždění“ dopadlo? Cca 400 hlav, více než jsem čekal. Celá 2 % obyvatel města povstala! Nejprve poklidné mlčení, poté  vyjádření starosty, které bohužel nebylo slyšet. V davu jsem zahlédl několik notoricky známých tváří, které ve mně vzbuzují už roky asi více obav než oni nepřizpůsobiví démoni. Cestou domů jsem nepotkal žádného asociála, asi tentokrát zůstali doma (rozuměj v ubytovnách).



Účastníci protestu. Jestlipak zašel i pan Váchal?