Z příšerných památek českých – katakomby vzor 2011

V průběhu minulého roku jsem s napětím očekával, jak dopadne velká rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších klatovských památek – katakomb. Ač měly být původně otevřeny už v roce 2010, po problémech v rámci ROP Jihozápad (jak by asi dopadla důkladná kontrola projektů z dalších operačních programů?) se celý projekt rekonstrukce odsunul až na rok 2011.

Ke slavnostnímu otevření nakonec došlo 26. listopadu 2011. Do VIP seznamu pozvaných k slavnostnímu zahájení provozu jsem se kupodivu nedostal, těm kteří mě opomněli pozvat s vyplazeným jazykem vzkazuji, že bych stejně nepřišel, protože týž den jsem pracoval na pozvednutí úrovně jiné municipality :-).

Z časopisu Český svět z roku 1913 je vypůjčena nejen tato fotografie ale i název článku. Před sto lety "příšerná památka", dnes moderní a povedená expozice.

Zpět k hrobce – pamatuji si, že původní expozici jsem viděl poprvé na začátku osmdesátých let jako předškolák. S odstupem času mě vcelku překvapuje, že na tuto návštěvu si moc nevzpomínám.Znamená to jediné - pohled na mrtvé mi nezpůsobil trauma, což mě udivuje, vzhledem k tomu, jak málo mi stačilo (a stačí) ke zrodu noční můry. No nic.

Srovnám – li staré a  nové katakomby je to samozřejmě jako skok přes několik století, koncept nové expozice považuji za výborný – obecně oceňuji hlavně to, že výstavní prostory jsou odděleny od mumií. Nepatřím mezi ty, kterým by vystavování mumií nějak vadilo, pobuřovalo je nebo ho považovali za neetické, nicméně odmítavé postoje respektuji. Samotná expozice je zaměřená na jezuitský řád (liturgie, život v koleji, školství apod.)  - jednak obecně, ale i konkrétně na pobyt  řádu v Klatovech a v Čechách.

Z rekonstrukce - duben 2011.

 

Pro návštěvníky, kteří české dějiny vidí optikou Jiráska protaženého bahnem komunistické historiografie (a že jich jistě nebude málo), bude možná překvapením vysoká úroveň organizace řádu nebo vzdělání jeho členů. O tom, že existence koleje měla pro rozvoj  Klatov  velice pozitivní efekt, není třeba hovořit. Nakonec dodnes máme z odkazu této koleje tento prvotřídní tahák pro návštěvníky města. Nemá cenu popisovat jednotlivé exponáty – osobní návštěva je beztak nejlepší, pro obyvatele města přímo povinná. 

Obecně – výstavní část je velice moderně pojatá, nechybí interaktivní obrazovky, které může návštěvník sám obsluhovat a dostat se tak k tomu, co ho nejvíce zajímá. Atraktivitu katakomb ještě zvyšuje provedení výzkumu některých těl pomocí  CT vyšetření, informace takto získanélze prezentovat i jako reklamu na možnosti dnešní lékařské diagnostiky.  Určitě je  také dobré shlédnout celý dokument, který běží na plátně v první místnosti – vizuální srovnání staré a nové podoby je vše vypovídající…

Mezi samou chválou si ale neodpustím dvě malé připomínky (uznávám, že vcelku hnidopišské). Docela rád bych věděl, proč jsou popisky vystavovaných předmětů nalepené na vitrínách napsány bílým fontem. Nečtou se (alespoň mně) moc dobře kvůli odleskům z osvětlení. Druhou věcí je  vzhled  vstupenky. Asi  nejsem sám, kdo si podobné věci archivuje. Často se jedná o graficky povedená dílka, což se o lístku z katakomb říci nedá…

Vstupenka - možná  by stálo za to trochu na její grafické podobě zapracovat.

Další novinkou související s tímto projektem je tzv. prampouch, tedy chodba, která propojuje jezuitský kostel  a objekt bývalé jezuitské koleje. Upřímně, zcela mi uniká smysl tohoto mostku, nikde jsem se nedozvěděl, kdo ho bude využívat. Bez ironie, možná jsem špatně hledal nebo poslouchal. Atraktivnosti by mu zřejmě mělo dodat jméno architekty Evy Jiřičné, která ho navrhovala. Moc mě nezaujal, tedy spíš vůbec. I v rozhovoru s Jiřičnou pro vánoční vydání Nového Klatovska tazatel v jedné z otázek poznamenává, že „vznikl objekt, který není nezbytně potřebný, ale je krásný.“  Hm.

Škoda, že nebyla architektka oslovena při navrhování přemostění  Drňáku na Tylově nábřeží, protože most, který tam vznikl, opravdu  krásný není. Být naživu Jan Kaplický, možná bychom měli hned u náměstí prablob :-).         

Prampouch

Rekonstrukce katakomb z velké části za peníze z jednoho z (často oprávněně) kritizovaných fondů EU  i nová expozice se tedy velice vydařily. Tento významný  počin jistě přežije hlavní iniciátory obnovy-členy o.s. Klatovské katakomby, kteří si za své několikaleté úsilí zaslouží velkou pochvalu. Pro turistický ruch ve městě jistě budou katakomby mnohem důležitější než doposud. Ocenění zaslouží i webová prezentace celého projektu, graficky slušná, obsahově taktéž. Zmiňuji ji, protože tuto dnes naprosto nezbytnou formu propagace většina podobných  institucí (nejen v Klatovech) stále ještě hrubě podceňuje.