Rallye Wiesbaden 1970

 V dnešním příspěvku bych se chtěl tématicky poprvé vydat směrem ke sportu, který jsem zde zatím obecně dost opomíjel. Mám na mysli motoristický sport, zvláště rallye, který má na Klatovsku silnou tradici i fanouškovskou základnu. Kdo by neznal nebo alespoň neslyšel o Rallye Šumava, činovském okruhu apod. Kromě tradiční „Šumavy“, soutěží historických vozů Rallye Vltava nebo zcela amatérských soutěží typu Rallye Mikuláš se zde v kraji konala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let skoro čistě německá soutěž - Rallye Wiesbaden. 

Rallye Wiesbaden bývala jednou z nejznámějších německých soutěží, její první ročník se konal již před druhou světovou válkou. Rallye byla další z akcí, která dodávala mondénním lázním Wiesbaden ležícím na Rýně na atraktivitě. Jak se ale soutěž dostala z Hesenska, z města, které je vzdálené více než 400 kilometrů, na Klatovsko? V šedesátých letech začalo být v tehdejším západním Německu pro podobné kratochvíle poněkud těsno, akce se přesunula nejprve do okolí Norimberka a později, přesně řečeno v roce 1968, do ČSSR. Politické oteplení umožnilo Němcům zorganizovat první „československou“ verzi rallye v roce 1968 v okolí jihočeského Písku. V letech 1969-1971 se tedy konala soutěž v okolí Klatov. Fotografie uvedené v příspěvku pocházejí z ročníku 1970, závodilo ve dnech 22. -24. května 1970. Projekt německé rallye na Šumavě skončil v roce 1971, jak jinak než z politických důvodů. Autor použitých snímků je Ing. Stanislav Václavovic.

Posádka se startovním číslem 95 - Vladimír Hubáček a Vojtěch Rieger. Hubáček (*1932) byl velice úspěšným závodníkem československé rallye sedmdesátých let. Nejlepších výsledků tehdy dosáhnul za volantem Renultu 110 Alpine. I v tomto ročníku „Wiesbadenu“ ale uspěl, s Renaultem 8 Gordini se umístil na druhém místě. Lepšího času dosáhla pouze německá dvojice Achim Warmbold a Wulf Beinbirger s Opelem Kadett Rallye.

Soutěž byla výsledkově logicky doménou Němců, protože tvořili absolutní většinu účastníků. Kromě několika italských, rakouských a polských posádek závodili tehdy v okolí Klatov i zástupci domácího PAMK Václav Suchý a Lubislav Hlávka. Do cíle ale nedojeli. Jejich Škoda 1000 MB byla jediným českým a současně východním vozem ve startovním poli.

Oblíbeným soutěžním vozem na přelomu šedesátých a sedmdesátých let bylo BMW 2002 Ti.

Na start závodu se postavilo přes čtyřicet těchto vozů, skoro čtvrtina všech přihlášených (celkem tvořilo startovní pole dnes těžko uvěřitelných 191 vozů). Každopádně pilot tohoto bavoráka Manfred Wlach s navigátorem Hanesem Rothfussem se startovním číslem 49 obsadili v závodě devětadvacáté místo.

Na startu rychlostní zkoušky na Koráb. Zajímavé je, že se trasa vedla ve směru na kopec. Závody, které jsem ve Kdyni navštívil vždy vedly opačným směrem, tedy zeshora dolů, což mi osobně připadá divácky mnohem vděčnější. Na počátku sedmdesátých let v ČSSR byla ovšem velmi atraktivní samotná možnost vidět západní vozy v „akci“. Dostatečně vypovídající jsou udivené výrazy ve tvářích fanoušků sledující startující krásnou Alfu Romeo Gulia S jezdce Wolfganga Ermicha a navigátora Horsta Thumy. Tito Němci tvořili jednu z osmdesáti šesti posádek, které soutěž nakonec nedokončily.

Nechyběly ani další typy aut z produkce bavorské automobilky BMW- 1600 Ti, 2500 nebo 2800. Na snímku právě „velké“ BMW 2500 posádky Herbert Helfers a Detlef Kramp, kteří závod dokončili na 38.místě v pořadí.

Výkon (sériového) „dvouapůlitru“ byl 150 koní a auto dosahovalo maximální rychlosti 192 km/h.

Severské automobilky reprezentovalo toto jediné Volvo 122 S řízené, jak jinak, než německou posádkou. Volvo mi připadá, ve srovnání s dalšími závodícími vozy (např. BMW), že se jedná o generaci starší vůz. Dnes asi Volvo není příliš často na startu těchto soutěží. Před 45 lety se závody zúčastnily i vozy, resp. značky které již neexistují, např. DAF (myšleno osobní auta), NSU nebo Simca.

Ve startovním poli figurovalo i několik Porsche 911. Nejlepšími reprezentanty stuttgartské automobilky byli v cíli na čvrtém místě Horst Rack a Helmurt Kőhler se startovním číslem 1. Rack dosáhl i později v sedmdesátých letech celkem slušných výsledků v rallyesportu, v letech 1973 a 1974 zvítězil ve středoevropském seriálu závodů Mitropa Cup.

Dalším zachyceným vozem je Opel GT 1900 se startovním číslem 17. Malý sportovní vůz se vyráběl v letech 1968-73, na netu jsem se dozvěděl, že se mu přezdívalo evropská corvetta. V nabídce byly dva motory o obsahu 1.1 a 1.9 litru, které dávaly vozu z dnešního pohledu nijak ohromující výkony 44 a v silnější verzi 66 kW. Celkově se vyrobilo přes 130 tisíc těchto vozů, méně výkonná verze nebyla moc úspěšná, drtivou většinu produkce tak tvořily „jednadevítky“ a 70 % těchto Opelů bylo vyvezeno do USA. Posádka vozu na snímku se startovním číslem 17 Klaus Kaltenbach a Egon Vesenmayer soutěž nedokončila.

Číslo 69 a italská Alfa Romeo 1750 GTV s německou posádkou Horst Daiber a Günter Schmitt. Jízda italského vozu vypadá dynamicky, Němcům s italským ořem se ale soutěž moc nevydařila. Ze 105 posádek, které soutěž dokončily, se umístili na hezkém 103. místě. Zřejmě patřili mezi „výletníky“, kteří si přijeli spíše užít dobrodružství za železnou oponu než skutečně závodit. Dle pamětníků soutěže byla takových posádek celá řada.

Zatímco 911ku pozná i automobilový analfabet, Porsche 914, to je jiná káva. Takzvané volks-Porsche totiž mělo, nebo alespoň drtivá většina vyrobených aut, motory z Volkswagenu a proto jej někteří pravověrní fanoušci značky ani za Porsche nepovažují. Vůz tedy vznikl na základě spolupráce obou automobilek – Porsche tehdy potřebovalo relativně levný vůz pro mladší a méně solventní řidiče, VW zase si od „devětsetčtrnáctky“ ve svém portfoliu sliboval, že nahradí vlastní sporťák Karmann Ghia. Dvoumístné auto se vyrábělo se v letech 1969-76 . O tom, že to nebyl ani žádný trhák pro soutěže, svědčí pouhé dva tyto vozy přihlášené do Rallye Wiesbaden 1970. Posádka vozu na snímku obsadila v soutěži 44. místo.

Legendární vůz na startu rychlostní zkoušky – Ford Escort. Nejednalo se ale o jediný model této značky, z hlediska celkového umístění byly úspěšnější posádky Fordu Capri, dva tyto vozy se umístily v první desítce – na šestém a sedmém místě.

Závěrečná fotografie ukazuje jeden z již zmíněných vozů Ford Capri. Stejný vůz řídil v následujícím roce, kdy se rallye na dlouhou dobu naposledy konala na území ČSSR, německý jezdec Walter Rőhl, který navíc tehdy zvítězil. Rőhl je bezesporu největší hvězda, která kdy závodila na soutěžích v okolí Klatov, v letech 1980 a 1982 se stal mistrem světa v rallye. Rallye Wiesbaden v roce 1971 byla první soutěží v jeho kariéře, kterou ovládnul.