Komunální volby v Klatovech 2014 - část II.

 AKTUALIZOVÁNO 29.9.

Minulý týden jsem přinesl první díl příspěvku, který se týkal nadcházejících komunálních voleb, které se budou konat 10. a 11. října 2014. Dnes přináším druhý díl, ve kterém se prostřednictvím odpovědí na dotazník představí další čtyři sdružení.

Nejprve bych chtěl poděkovat všem, kteří šířili minulý článek, a samozřejmě i respondentům z jednotlivých stran či sdružení.

Způsob volby a tedy především možnost volby kandidátů z různých kandidátek (tzv. panašování) je na první pohled vcelku jednoduchá, přesto myslím, že není na škodu podívat se na možnosti, jak volit v rámci „komunálek“- vcelku dobré manuály lze najít např. zde nebo zde.

Připomínám, že v Klatovech budeme volit celkem 27 zastupitelů, kteří následně zvolí Radu města, starostu (starostku) a jeho/ její zástupce.

Dnešní příspěvek tedy tvoří odpovědi na dotazník od následujících stran a sdružení :

Konzervativní aliance 2014, ODS, Sdružení pro Klatovy – SNK Evropští demokraté a Klatovští patrioti – sdružení DSZ a NK a Nestraníci.

Ani tentokrát jsem do obdržených příspěvků nijak obsahově ani jazykově nezasahoval.

Sociální demokrat a starosta města Klatovy v letech 1927- 1938 Adolf Nevláčil. Dočkáme se po těchto volbách opět návratu zástupce sociálních demokratů na pozici „purkmistra“? Jestliže ano, měli bychom nejspíš poprvé v dějinách města starostku.

Konzervativní aliance 2014 (kandidátka č. 5)

1. Které tři problémy Klatov považujete za nejzásadnější a jakým způsobem je chcete řešit?

1. neustále narůstající kriminalita – pokusit se zintenzivnit spolupráci města a státní policie. Pokračovat v dobře založeném boji proti hazardu. Bohužel hazard není jediný problém přispívající k narůstající kriminalitě, jak je veřejnosti občas podsouváno. Je potřeba řešit i další problémy jako například alkoholismus, drogová závislost, výroba drog v Klatovech, domácí násilí, finanční negramotnost, nedodržování školní docházky, zneužívání dávek a tak dále. Pro toto máme bohužel jediný dlouhodobý lék a tím je důsledná prevence a důsledné vymáhání zákonů pro všechny obyvatele bez rozdílu. Je důležité i zvýšit bezpečí úředníků tak, aby se nebáli rozhodovat dle zákonů. Na tomto město nesmí šetřit prostředky.

2. nedostatek pracovních míst – pokusit se i nadále hledat vhodné firmy do průmyslových zón. Podpořit drobné Klatovské podnikatele v investicích do rozšiřování provozů. Zabránit tomu, aby se z Klatov nadále stávalo město plné obchodních řetězců. Obchodů je dost, ale je potřeba do nich dostat zboží vyrobené v Klatovech či v jeho okolí.

3. velký počet ubytoven s problematickými obyvateli – těžko řešitelná otázka, chybí zákonná opora pro obce, obec může maximálně zvýšit počet kontrol jednotlivých odborů. Je potřeba důsledně postupovat proti podnikatelům, kteří parazitují na zákonech ČR.

2. Často se říká, že v komunální politice se tolik neprojevují ideologické rozdíly jako na celostátní úrovni. I programy jednotlivých kandidujících stran či sdružení bývají v komunálních volbách velice podobné. Z jakého důvodu by tedy voliči v Klatovech měli volit právě kandidáty vaší strany/ sdružení?

Naše strana nechce psát ideologicky a psát svůj program jako ostatní strany. Ano, chceme řešit palčivé problémy a chceme je řešit otevřeně. Nepřicházíme s naoko líbivým programem pro jednu či druhou skupinu obyvatel. Jasné NE vyslovujeme obyvatelům a podnikatelům, kteří přichází s cílem těžit z neštěstí a utrpení jiných lidí.

Naopak aktivně budeme vystupovat k potřebám lidí, kteří celý svůj život prožili v našem městě či jeho okolí. Naši podporu obdrží podnikatelé, kteří se nemalou měrou podílejí na formování města.

3. Jak hodnotíte výsledky práce Rady města v letech 2010-2014? Co se vedení města povedlo a co nepovedlo?

Práce Rady města v letech 2010 – 2014 je na dobré úrovni, povedlo se zrealizovat hodně významných akcí či projektů. Bohužel ne vždy je vše dokonalé. Spoustu projektů zažívaly těžké dětské nemoci, které mají velké následky. Město Klatovy bohužel přichází se všemi důležitými projekty někdy i pár let za okolními městy. To je velký problém. Nedokážeme se efektivně učit z chyb okolí a stále jdeme slepě svým směrem. Město nedokáže stěžejní a nákladné projekty vložit do města tak , aby tvořily kompaktní celek s městem. Chceme tuto podobu města změnit a ukázat obyvatelům i návštěvníkům města, jak máme krásné a přívětivé město.

Bohužel je stále nemožné si prověřit, kdo vlastně pro ty dobré projekty hlasoval a kdo ne. V podstatě volič není schopen si teď zpětně projít rozhodnutí zastupitelů a rozhodnout se, zda mu dá hlas či nikoliv.

4. S kterými stranami bystě v případě úspěchu ve volbách byli ochotni spolupracovat? Se kterými naopak ne?

Klatovy jsou poměrně malé město na to, aby se dalo říci, se kterou stranou chceme či nechceme spolupracovat. V komunálních volbách je to spíše než o stranách o jednotlivých kandidátech ve stranách, se kterými spolupracovat rozhodně nechceme. Zato lidi, se kterými spolupracovat opravdu chceme jdou napříč politickým spektrem.

5. Kdyby se stal zázrak a bohatý mecenáš by poslal na účet města Klatovy miliardu korun – jak byste tuto částku investovali?

Miliarda není nevyčerpatelná částka. Postupovali bychom jako řádný hospodář – napřed bychom uhradili stávající dluhy (tak, aby to bylo efektivní) a zbývající částku bychom rozdělili na třetiny. První třetina by byla uložena s co možná nejvyšším výnosem. Druhá třetina by byla investována do projektů se širokým zaměřením - od zateplení objektů, vybudování zázemí pro sportovce až po výstavbu dětských hřišť. Poslední třetinu by rozdělili sami obyvatelé města například formou ankety.

Komunistický režim vytvářel iluzi svobodných (nejen) komunálních voleb, i když o jejich výsledku bylo předem rozhodnuto na okresním výboru KSČ. V roce 1986 informoval klatovský zpravodaj o volbách a změnách v rámci MěNV (Městského národního výboru) Klatovy.

ODS (kandidátka č. 7)

1. Které tři problémy Klatov považujete za nejzásadnější a jakým způsobem je chcete řešit?

Problémem Klatov, stejně jako většiny českých měst obdobné velikosti a geografického umístění, je nedostatečná nabídka kvalifikované a vysoce kvalifikované práce, chcete-li pracovních míst. Je to jednak důsledek až zbytečné centralizace, kterou bohužel podporuje i český stát (např. celní úřady). Obdobným procesem prošly i velké firmy od bank po energetické společnosti(ČEZ, RWE), kdy na úrovni okresních měst zůstala jen kontaktní místa), Na periferii zůstávají výrobní jednotky, rozhodování se koncentruje do Prahy, popř. Plzně..

Druhým problémem je špatné napojení na dálniční síť. Chybí „přivadeč“ (silnice rychlostního typu) k dálnici, obchvat Klatov, propojení Plzeň – Deggendorf – Mnichov, o které velmi stojí i německá strana. To, že jsou dnes Klatovy relativně daleko od dálnice, výrazně komplikuje získání velkého investora do průmyslové zóny.

Nástrojů, které má město k dispozici, příliš není. Největší krize snad již odezněla a je před námi úkol získat do průmyslové zóny většího investora. Doplnil by tak dva nové, menší (jeden výrobní halu již staví, druhý, se kterým jsem podepsal smlouvu minulý týden, začne stavět na jaře). Společně vytvoří cca 80kvalifikovyných pracovních míst. Budeme podporovat rozvoj optických sítí, aby bylo možné z Klatov komunikovat na úrovni alespoň touto cestou a pokusíme se vytvořit podnikatelský inkubátor nabízející příležitosti začínajícím podnikatelům a firmám orientovaným na činnosti s vyšší přidanou hodnotou.

Třetím problém je existence tzv. „nepřizpůsobivých“. Štědrá sociální síť vede k tomu, že určité skupině lidí vyhovuje být na sociálních dávkách. Volný čas tráví způsobem, který znepříjemňuje život slušným obyvatelům města, o vylepšování jejich příjmů ani nemluvě. Řešení tohoto problému

není plně v rukou města. Můžeme a budeme řešit důsledky, které pro život města přináší. Nadále budeme potlačovat herny a stálým kontrolním tlakem ztěžovat život ubytovacímu byznysu. Nenajdeme-li pevnější oporu v rozhodnutích „státu“, posílíme výrazně městskou policii a budeme razantně vyžadovat součinnost státních orgánů, zejména policie.

Chceme, aby Klatovy byly i nadále městem lidí, kteří k němu mají svůj celoživotní vztah, často po mnoho generací. Radují se z nově postavených a opravených budov i veřejných prostranství a svým konáním městu jsou Klatovům sami prospěšní.

2. Často se říká, že v komunální politice se tolik neprojevují ideologické rozdíly jako na celostátní úrovni. I programy jednotlivých kandidujících stran či sdružení bývají v komunálních volbách velice podobné. Z jakého důvodu by tedy voliči v Klatovech měli volit právě kandidáty vaší strany/ sdružení?

V předvolební době, ani v uplynulém období, jsem osobně (ani moji kolegové) nikdy nesliboval věci nereálné. Volební program tak vychází z jasné představy. Na základě znalosti možností města a zkušenosti s jeho řízením dobře víme, čeho je možné dosáhnout, aniž bychom městskou pokladnu neúměrně zatížili, rozkolísali a znemožnili tak v dalších létech jeho rozvoj a nové investice. Dokázali jsme skloubit a vyvážit finanční prostředky jak do investičních akcí a průběžných oprav, tak i do významné podpory místních spolků, sportovní a kulturní činnosti v našem městě.

3. Jak hodnotíte výsledky práce Rady města v letech 2010-2014? Co se vedení města povedlo a co nepovedlo?

Pozitivně, což se asi od nás očekává … ale vážně, na počátku období jsme se rozhodli, že půjdeme cestou „více menších projektů“ se snahou získat podstatné financování z dotací z evropských fondů. Vycházeli jsme z informací, že plánovací období končící rokem 2014 je posledním velkým dotačním obdobím. Dokázali jsme připravit a realizovat zateplení několika školek a konečně i ZŠ v Tolstého ul., domovů pro seniorů v Podhůrčí, rekonstrukci letního kina, pavilonu skla, vybudovali jsme komunikace ( Za Čedíkem, propojovací komunikace Sobětice-Lažánky, Purkyňova ulice, chodník na příjezdu do Lub ze směru od Železné Rudy ..), dokončili revitalizaci sídliště Pod Nemocnicí, postavili jsme skatepark. Jsou to projekty, které krom udržení a zlepšení základní infrastruktury města přináší městu něco navíc. Na počátku období „Katakomby“, na konci „Pavilon skla“-obojí jsou místa, která by měla přitáhnout a udržet návštěvníky do našeho města a pomoci tak i místním poskytovatelům služeb.

Přes značnou zátěž, jež předfinancování projektů přináší, radní a zastupitelé (za významné pomoci finanční komise a finančního výboru) dokázali najít rozumnou míru vlastních investic bez dotačního spolupodílu. Výsledkem je rozšíření a zatraktivnění plaveckého bazénu, či navýšení objemu prostředků do oprav komunikací (až na 15 mil. Kč ročně). Shoda byla i na údržbě veřejných prostranství a výstavbě dětských hřišť. Každý rok bylo od základu vybudováno jedno nové a dočkaly si jich i děti v našich integrovaných obcích (Habartice, Vícenice,…).

Každá práce pochopitelně přináší i chvíle, kdy jste zklamáni z pomalého postupu nebo neshody. Nejinak tomu bylo i v práci rady současné. Dílčí zklamání přicházela hlavně v záležitostech, kdy je obec odkázána na podporu a součinnost státních institucí. Dopady jejich rozhodnutí ale v plné výši pociťují lidé místní. Jako příklad snad uvedu, že jsme si velmi přáli, aby hazard z města zmizel takřka okamžitě a zcela. Asi nikdo netušil, jak silnou skupinu má proti sobě a že jsme zcela závislí také na rychlosti rozhodování ministerstva financí, které v minulosti výherní terminály proti vůli města povolilo. Dnes je v Klatovech necelá třetina hracích terminálů oproti stavu před dvěma léty. Podívám-li se nazpět, šel bych do tohoto souboje se svými kolegy znovu. Považuji to za rozhodně lepší cestu, než na stav rezignovat. Velké zklamání jsem cítil ve chvíli, kdy byla zrušena veřejná služba jako základ pro výplatu dávek. Dlouhodobě pobírající dávky okamžitě ztratili jakoukoliv motivaci k tomu, aby pro své město také něco vykonali. Ke stejné problematice patří i vyplácení „státních“ ubytovacích dávek (bez důsledné zpětné kontroly). Prospěch má jen ubytovatel, vše negativní pak řeší obce v rámci svých, často velmi omezených možností. Jen těžko se smiřují s tím, že k praktickým podnětům (dávky za práci, ubytovací dávky vyplácet jen v místě trvalého bydliště…), které jsme ke zlepšení stavu vznášeli, zůstali zatím zákonodárci hluší.

4. S kterými stranami bystě v případě úspěchu ve volbách byli ochotni spolupracovat? Se kterými naopak ne?

O zásadních rozhodnutích a záměrech významných pro život v Klatovech jsme připraveni jednat se všemi, kdo budou zastoupeni v zastupitelstvu města. Považuji za nesmírně podstatné, aby na nich byla široká shoda a nestávala se předmětem laciného politikaření. Tak jsem se o to snažil po celou dobu svého působení. Úzce spolupracovat jsme připraveni se všemi demokratickými uskupeními.

5. Kdyby se stal zázrak a bohatý mecenáš by poslal na účet města Klatovy miliardu korun – jak byste tuto částku investovali?

Město (podobně jako rodiny) musí racionálně hospodařit s prostředky, které mají k dispozici v rámci běžného rozpočtu.

Zázraky se nedějí, ale kdyby přece jenom…. A předpokládám, že hovoříme skutečně o akcích investičních. V „zásobníku“ městských investic bychom dokázali rozhodně tuto sumu využít velmi rychle. Nicméně bych navrhoval pro valnou většinu prostředků (minimálně 90 %) využít pro město výhodně nastavených podmínek v bankovních domech a přiložit tuto sumu alespoň na čas k našim rezervám a rozhodnout s chladnou hlavou a odstupem. O mimořádných financích se nemá rozhodovat obratem a bez rozmyslu, pod dojmem „lehce nabyl“. Známe všichni velmi dobře i pokračování tohoto pořekadla. Část z nich bychom mohli využít na dokončení oprav dvou zbývajících historických objektů v samotném centru města („Sodovkárna“), které by výrazně pozvedly a oživily Vančurovu a Balbínovu ulici. Druhou oblastí, kde bych s klidným svědomím navrhnul prostředky využít, je zlepšení ochrany před velkou vodou v Lubech. A to i v případě, že bychom investovali, či spoluinvestovali, do majetku Povodí, tedy státního. Někteří mohou namítnout, že se jedná o ochranu jen několika desítek lidí a jejich nemovitostí. Toto se však dobře říká ze suchých domovů. Při vývoji prudkých zvratů počasí v posledních létech a zvyšující se frekvenci bleskových záplav je každé, byť i jen částečné snížení rizika, důležité.

Hrobka významné postavy klatovské politiky starosty MUDr. Aloise Maška (1859-1912), který zastával svůj úřad v letech 1897-1912 (s krátkou přestávkou v roce 1904) . S jeho působením je spojen rozvoj města na přelomu 19. a 20. století. 

Sdružení pro Klatovy – SNK ED (kandidátka č.8)

1. Které tři problémy Klatov považujete za nejzásadnější a jakým způsobem je chcete řešit?

Město je živý organismus a jeho části je třeba udržovat v rovnováze. V minulosti došlo ke kumulaci tří významných negativních faktorů: byl to 1) zánik velkých zaměstnavatelů (Stavební podnik, Masokombinát, JOKA, Pozemní stavby aj.), 2) oslabování místních živnostníků (Škodovka) a 3)nárůst heren. (Není tu místo vysvětlovat, jak herny souvisejí s ekonomikou města a zaměstnaností). V období, které zmiňuji, zároveň začala růst ranní a odpolední šňůra aut na trase Klatovy – Plzeň a zpět.

Začali jsme problémy řešit: Herny jsou na odchodu, průmyslová zona se pomalu zaplňuje, i když skutečně nových míst dosud přináší málo. Neuspěl jsem zatím s návrhem angažovat do služeb města někoho, kdo by se staral jen o přivádění nových zaměstnavatelů a byl na tom zainteresován. Změnili jsme pravidla zadávání veřejných zakázek tak, aby byly více využity místní firmy, živnostníci a místní zaměstnanci a byl kladen větší důraz na dlouhodobou kvalitu staveb. Nedokázal jsem nový systém zatím zcela prosadit do praxe – nejnižší cena jako jediné kriterium je tak jednoduchá a transparentní, že v praxi městského úřadu jednoznačně převažuje, setrvačnost je velká. Legislativní situace v Evropě ale jde stále výrazněji směrem pro nás příznivým, takže nový systém se dříve či později podaří zavést.

Zaměstnanost je zásadním prvkem, ale dívejme se na ni komplexně: míra nezaměstnanosti ve městě se dlouhodobě pohybuje se mezi 4 – 5%. Počet absolventů škol prudce roste, více, než je společnost schopna vstřebat. Klatovy se nikdy nebudou rovnat velkým městům s centrálními úřady, nadnárodními firmami apod. Proto usilujeme o nová místa a zejména o jejich zkvalitňování, ale s vědomím reality, kterou jsem naznačil.

2. Často se říká, že v komunální politice se tolik neprojevují ideologické rozdíly jako na celostátní úrovni. I programy jednotlivých kandidujících stran či sdružení bývají v komunálních volbách velice podobné. Z jakého důvodu by tedy voliči v Klatovech měli volit právě kandidáty vaší strany/ sdružení?

Věřím, že při rozhodování občané budou přihlížet více k výsledkům práce svých zástupců než k velikosti bilboardů.

3. Jak hodnotíte výsledky práce Rady města v letech 2010-2014? Co se vedení města povedlo a co nepovedlo?

Hodnotím je dobře a předesílám, že to je výsledek naší spolupráce v koalici – hlásím se tedy k odpovědnosti za zdary i nezdary. Nezakrývám, že komunikace je ve vedení (starosta a dva místostarostové) občas bouřlivá. Každý pracujeme na něčem, ale skutečná síla je v umění sladit své priority ve prospěch města. V zásadě se to daří. Vezměte třeba hazard, Pavilon skla, letní kino s nově zpřístupněnou okrouhlicí nebo systém městského bydlení (bližší na www.sdruzeniproklatovy.cz). Kolega Chroust zase výborně vede rozpočet, koordinuje územní plán, má na starosti zeleň ve městě. Starosta věnuje péči infrastruktuře města, pořádku a bezpečnosti, projednávání věcí na úrovni krajské či celostátní, sportovním zařízením – bazén. Co se nepovedlo? Neuspěl jsem například při jednáních o přivedení fakulty vysoké školy do Klatov. Ztroskotalo to na banalitě. Doufám, že věc není ztracena napořád.

4. S kterými stranami byste v případě úspěchu ve volbách byli ochotni spolupracovat? Se kterými naopak ne?

Je spolupráce a spolupráce. Ta běžná je v každém volebním období – všichni se v zastupitelstvu domlouváme, zda potlačit hazard nebo které komunikace stavět či opravovat. Máte-li ale spoluprací na mysli, kdo má stát v čele města, reprezentovat je a formulovat jeho směřování, pak nevidím možnost podporovat subjekty, hlásící se k ideologiím, které v minulosti přinesly diktaturu a potlačily demokracii.
5. Kdyby se stal zázrak a bohatý mecenáš by poslal na účet města Klatovy miliardu korun – jak byste tuto částku investovali?

Uvažoval bych o budování vývojového nebo vědeckého centra na mezinárodní úrovni. Máme k tomu výhodnou polohu, relativně dobrou infrastrukturu a krásné prostředí a okolí. Takový počin by do Klatov přitáhl nový život.

Jiří Štancl

„Hlas pro štěstí a blahobyt lidu“ měla přinést volba Josefa Mixána z Nýrska - kandidáta do Federálního shromáždění. Propagační předvolební kartička z dubna 1989, kdy tehdejší režim už mířil neodvratně na smetiště dějin. Copak asi dnes dělá pan Mixán?

Klatovští patrioti – DSZ a NK (kandidátka č.6) 

1.Které tři problémy Klatov považujete za nejzásadnější a jakým způsobem je chcete řešit?

KRIMINALITA – DROGY

Statistiky jsou jedna věc a skutečnost jiná. Všichni víme, že četnost drobných krádeží (většinou motivovaných sháněním prostředků na návykové látky) již dávno překročila únosnou mez. Městská policie a policie ČR mnohdy nesmyslně otravuje relativně slušné lidi malichernostmi a zřejmě z pohodlnosti zavírá oči nad kriminální činností lidí, kteří nejsou občanům Klatov neznámí a ví se o nich, že fetují, kradou a obchodují s drogami. Situace je tak zoufalá, že lidé už krádeže ani nehlásí na policii, protože jen zabijí čas sepisováním oznámení, ale vyšetření se nedočkají. Takže klademe důraz, aby městská policie pravidelně navštěvovala okrajové čtvrti, parky a temná zákoutí, místo aby hlídali provozní dobu restaurací a strkali lístečky za stěrače.

MĚSTSKÁ DOPRAVA

Městská doprava nefunguje. Trasy nereagují na fakt, že se město výrazně změnilo. Už samotné číslování je divné. Chybí nám linka č. 3, která byla zrušena a máme rovnou čtyřku. Když se podíváme na mapku tras, tak zjistíme, že všechny linky jezdí společné trasy.

Zamysleme se, kdo nejčastěji používá MHD. Bezesporu to jsou děti cestou do školy a ze školy a invalidé společně s důchodci, kteří potřebují nakoupit, nebo obstarat úřady, lékaře, léky. Jak se takový postižený dostane například na ČSSZ? Nijak!! To samé platí o poště. V Dragounské ulici je celý areál bývalé šumavanské školky, ve kterém sídlí hned několik praktických a odborných lékařů včetně lékárny. MHD široko daleko žádná. Zkuste si dojít od autobusové zastávky do Tesca, Kiku nebo OBI. Tam si nakupte a jděte zpět. Kolik důchodců a invalidů to fyzicky zvládne???  A sídliště na Domažlickém předměstí je od MHD úplně odříznuto. Řadovky u tenisových kurtů také.

Není důležité, aby MHD jezdila, protože by byla ostuda ji nemít, ale je důležité, aby jezdila do míst, kam lidé potřebují.

Jako řešení navrhuji vzít plánek města, vyznačit na něm důležité body a ty pak spojit do jedné trasy. Potom se rozhodnout, jestli provozovat jeden, dva nebo tři okruhy. Okruh osobně považuji za lepší řešení, než kyvadlově tam a zpět. Navíc, kdyby autobusy jezdily trasu oběma směry, pak bychom měli skutečně funkční a praktickou Městsku dopravu.

PŘÍLIV NEPŘIZPŮSOBIVÝCH

Po městě se potloukají tlupy mládeže, které jsou mnohdy i nebezpečné, protože v davu je síla. Tito lidé jen vysávají stát i město, ale hodnoty žádné nepřináší. Provozovatelé tzv. sociálních ubytoven by měli být městem tlačeni k tomu, aby (když už je sem natahali) nutili své klienty k začlenění se do aktivního pracovního procesu. A město by mělo vytvořit podmínky. Příklady známe. Karviná, Ostrava, Bohumín. Tam jim dali ultimátum: „Buď půjdete dělat veřejně prospěšné práce, nebo přijdete o příspěvky od státu“. Práce má i výchovný efekt. Za hrubé porušení pracovní kázně je spolupráce ukončena.

2.Často se říká, že v komunální politice se tolik neprojevují ideologické rozdíly jako na celostátní úrovni. I programy jednotlivých kandidujících stran či sdružení bývají v komunálních volbách velice podobné. Z jakého důvodu by tedy voliči v Klatovech měli volit právě kandidáty vaší strany/ sdružení?

Naše sdružení nemá politické ambice v celostátní nebo krajské politice. Výhradním zájmem je naše město. Nemusíme se ohlížet na žádné stranické zájmy, pouze na zájmy lidí, které chceme zastupovat.

3. Jak hodnotíte výsledky práce Rady města v letech 2010-2014? Co se vedení města povedlo a co nepovedlo?

Myslím, že rada pracovala na dobré úrovni. Nechci jmenovat jednotlivé členy a jejich práci. Máme ale jednu velkou výhradu a tou je informovanost občanů o akcích a zakázkách města. Internetové stránky jsou nepřehledné a reklama na jiných portálech téměř nulová. S tím souvisí i realizace zakázek, kdy se místní podnikatelé a živnostníci mnohdy ani nedozví, že by se mohli zapojit do výběrového řízení. A právě to by mělo být snahou městské rady, aby veřejné zakázky realizovaly místní firmy., protože výsledná práce je i jejich vývěsním štítem. Tudíž by si netroufly vyprodukovat zmetek.

4. S kterými stranami bystě v případě úspěchu ve volbách byli ochotni spolupracovat? Se kterými naopak ne?

Máme dojem, že právě hájení stranických zájmů je brzdou rozvoje města. Přitom za ideálního stavu a podmínek by mělo všem zastupitelům jít o stejnou věc a účelem jednání rady by pak bylo pouze nalezení cesty k její naplnění. Nechceme spolupracovat se stranami, ale s jednotlivci, kteří mají zájem o město a jeho obyvatele a je jedno z které kandidátky vzejdou.

5. Kdyby se stal zázrak a bohatý mecenáš by poslal na účet města Klatovy miliardu korun – jak byste tuto částku investovali?

Nevěříme na zázraky. Děti bychom měli učit, že nic není zadarmo a že si mají vážit práce druhých. Když kluk dostane třeba kolo jen tak za nic, zdaleka si ho neváží tolik, jako ten, který si na něj sám našetřil. Sejně je to i s mecenáši a jejich zázračnými dary. Tak velký zázrak, že by někdo dal miliardu a nic za to nechtěl si nedovedu představit a myslím, že takto lehce nabyté peníze by se i stejně lehce rozplynuly.

Radek Sedláček

Klatovští patrioti

Po důkladné úvaze jsem se rozhodl připojit i odpovědi sdružení „Nestraníci“, které jsem dostal až 29.9. Odpovědi jsou tedy již kompletní.

Nestraníci (kandidátka č. 9)

1.Které tři problémy Klatov považujete za nejzásadnější a jakým způsobem je chcete řešit?

Bezpečnost ve městě a jak bychom ji mohli řešit? - ve městě používaný kamerový analogový zastaralý systém vyměnit za digitální, jeho důsledné sledování i za cenu využití zaměstnávání osob s podporou ÚP a využívání poznatků ihned v běžné práci městské policie ve spolupráci se státní policií.

Pokud vidíme nedostatky v bezpečnosti ve městě, je potřeba zajistit bezpečnost občanů i nepřímo, např. rozšířením MHD do večerních hodin či dalších oblastí tak, abychom měli možnost se bez obav dostat domů.

Doprava a parkování - Pokud nebude lepší spojení na dálnici, nedostaneme do města zaměstnavatele, které bychom velmi potřebovali pro větší a hlavně kvalifikovanější zaměstnanost. To je úkol vedení města, jednat s výkonnou a zastupitelskou mocí ve státě o nutnosti zařadit i oblast přístupu na Šumavu jako jednu z preferovaných tras, která zároveň pomůže i rozvoji naší oblasti a tím i tolik požadované zvýšení zaměstnanosti. A parkování ve městě ( nejen vnitřním) je stálým úkolem pro řešení. Všechna sídliště jsou přeplněna, nové garáže není kde stavět a tak již nastal čas jít cestou parkovacích domů nejen pro turisty, ale také pro vlastní občany a bezpečnost jejich vozidel.

Komunikace s občany - průběžně zjišťovat názory občanů a vyhodnocovat je, seznamovat s předstihem záměry nových akcí a ne již skoro hotovou věc předložit ke schválení zastupitelstvu s tím, že by byla škoda nevyčerpat možnou dotaci. Naopak, snažit se o dotace k účelům, potřebným a sloužícím občanům v běžném životě.

2. Často se říká, že v komunální politice se tolik neprojevují ideologické rozdíly jako na celostátní úrovni. I programy jednotlivých kandidujících stran či sdružení bývají v komunálních volbách velice podobné. Z jakého důvodu by tedy voliči v Klatovech měli volit právě kandidáty vaší strany/ sdružení?

V komunálních volbách většinou mají úspěch nezávislí zastupitelé, starostové. Vyplývá tak i z různých statistik. V menších aglomeracích se lidé navzájem znají a ideovost se až na výjimky nepěstuje. A proč zrovna volit naše hnutí? Protože i z našeho působení v zastupitelstvu je možné vysledovat, že se vždy snažíme o projednávání otázek, které vedou k uspokojování všech občanů a ne jen schvalovat někdy i zastřené zájmy jednotlivců.

3.Jak hodnotíte výsledky práce Rady města v letech 2010-2014? Co se vedení města povedlo a co nepovedlo?

Naši zástupci pracovali v kontrolním výboru zastupitelstva, při běžných kontrolách nebyly zjištěny nedostatky v plnění závěrů rad a zastupitelstva. To je dobrý signál pro občany o práci rady a zastupitelstva. Na druhou stranu ale neznamená, že je vše v pořádku a se vším, co je plánováno a uskutečněno lze bez výhrad souhlasit. CHybí nám komunitní projednávání důležitých otázek s občany tak, aby bylo možné s předstihem například připravovat projekty, sloužící potřebám občanů. Abychom slyšeli názor občanů na běžné denní problémy, které je trápí a dalo se jim s úspěchem předcházet. A to se týká jak předškolní a školní docházky, sociálních záležitostí, zkrášlování města, využívání volného času, tak i již zmiňované MHD.

4.S kterými stranami bystě v případě úspěchu ve volbách byli ochotni spolupracovat? Se kterými naopak ne?

Nejsme strana, ale spolek lidí, kteří žijí v Klatovech, zde pracují a tráví volný čas. Spolupráci vidíme se všemi, kteří mají stejné názory jako my, kteří neupřednostňují svůj zájem nad zájmy všech občanů a kteří budou respektovat otevřenost v jednání a dodržování zásad slušného jednání a chování.

5. Kdyby se stal zázrak a bohatý mecenáš by poslal na účet města Klatovy milardu korun – jak byste tuto částku investovali?

Tato otázka je úsměvná a odlehčující a tak ji také pojímáme. V jedné pohádce se říká- kdyby... rostly na stromě ryby