Sčítání II.

Ve druhém díle článku o sčítání obyvatelstva bych se chtěl více věnovat konkrétním výsledkům sčítání a vývoji počtu obyvatel v samotných Klatovech i v okolních městech či vesnicích. Uvedené hodnoty samozřejmě nejsou zcela kompletní, ale i tak snad poskytnou alespoň určitou představu o početním stavu obyvatelstva i o dalších aspektech souvisejících v minulosti s jeho zjišťováním.

Tabulka 1 - vývoj počtu obyvatel v Klatovech

ROK	POČET OBYVATEL/DOMŮ	ZDROJ
1567	632 domů	Vančura Dějiny Klatov
1598	403 domů
1748	391 domů
1757	358 domů
1789	3906/ 455 domů	Schaller-Topografie českého království
1810	3865 obyvatel
1822	4296/ 520 domů	Šadkova topografie
1830	5500
1839	5457/ 552 domů	Sommer- Klattauer Kreis
1843	5900 / 555 domů	Palackého popis
1850	6000	Podle statistiky k rozdělení krajů
1857	7571 / 619 domů	Orth a Sládek- Topografie a statistka
1862	8284/ 619 domů
1869	8067/ 639 domů	1. oficiální sčítání
1878	8859	místní sčítání
1880	9890/ 639 domů	2. oficiální sčítání
1890	10.811/ 713 domů	3. oficiální sčítání
1899	12.404/ 759 domů	Zakládání nového popisního oddělení městského úřadu
1900	12891/ 768 domů / 2891 rodin	4. oficiální sčítání
1910	14.387/ 812 domů /3097 bytů	5. oficiální sčítání
1915	15.675 / 932 domů	Soupis provedený městským úřadem
1921	13.842/ 916 domů	Oficiální sčítání
1930	14091/ 1120 domů	Oficiální sčítání
1950	15095	Oficiální sčítání
1961	15172
1970	15673 (bez integrovaných obcí)
2012	22162	www.mvcr.cz

Přehled počtu obyvatel/ domů v Klatovech od roku 1567. K prvnímu sčítání domů došlo v 16. století, protože královská konzistoř chtěla efektivněji vybírat daně a jako určující pro jejich vyměření stanovila počet domů ve městě. O tehdejší velikosti a významu Klatov svědčí skutečnost, že mezi venkovskými městy měl více domů pouze Hradec Králové (781 domů) nebo Žatec (701), naopak méně např. Kutná Hora (594), Chrudim (482), Litoměřice (440), Budějovice (430) nebo Plzeň (416). Výrazně menší byla i okolní města – Domažlice (345 domů) nebo Sušice (256).
V souvislosti s výše zmíněnými Domažlicemi je třeba připomenout, že ne vždy bylo toto doslova třetiligové městečko ještě marginálnější než Klatovy, jako je tomu v současnosti. Ačkoli byly Klatovy v letech 1750-1851 dokonce krajským městem, při sčítáních v letech 1822, 1837 a 1850 žilo v chodské metropoli více lidí než v krajském městě, pod jehož správu Domažlice spadaly.     
První sčítání za existence nezávislé ČSR proběhlo v roce 1921 a v Klatovech přineslo tyto základní statistické údaje:   13.842 obyvatel (+ 650 vojáků) z toho: muži 6137 a  ženy 7055. Národnosti: česká 13.444, německá 182, židovská 51, jiná 70, cizozemci  95. Náboženství: římsko-katolické 11.666, českobratrské-evangelické 176, židovské 416, československá církev 468, ostatní 28, bez vyznání 1088.
V pořadí lidnatosti českých měst  (vyjma Prahy) byly v roce 1921 Klatovy třiadvacáté. Více obyvatel měla i města, která jsou dnes výrazně menší nebo již samostatně neexistují – např. Varnsdorf ( 20.328), Trnovany (15.485 - dnes součást Teplic) nebo Podmokly (15.103 - dnes předměstí Děčína). Samozřejmě není náhoda, že uvedená místa leží v Sudetech. Sousedi na tom byli hůře - Domažlice „obsadily“ 48. místo s 7568 obyvateli, Sušice byla až 56. v pořadí českých měst, žilo zde 6997 lidí.    

 Tabulka 2- podrobné výsledky sčítání z roku 1910

Obyvatelé	Vnitřní město	Pražské předměstí	Říšské předměstí	Vídeňské předměstí	Korálkov	Beňovy	Dohromady	Vojsko	Úhrnem
Počet domů	203	193	211	153	45	15	820	-	820
Počet obytných stran	864	767	727	549	165	39	3111	-	3111
Úhrn přítomných obyvatel	3984	3365	3229	2374	663	183	13.798	589	14.387
Mužů	1903	1581	1505	1091	308	87	6485	589	7074
Žen	2071	1784	1724	1283	355	96	7313	-	7313
NÁBOŽENSTVÍ
Římsko-katolické	3644	3326	3100	2303	657	183	13.213	545	13.758
Řecké vyznání	1	-	2	1	-	-	4	19	23
Augsburské vyznání	1	1	7	6	-	-	15	13	28
Helvétské vyznání	10	13	20	7	-	-	50	4	54
Israelitské vyznání	326	19	85	52	6	-	488	1	489
Bez vyznání	2	6	15	5	-	-	28	-	28
OBCOVACÍ ŘEČ
Česká	3955	3359	3207	2335	661	183	13.700	281	13.981
Německá	19	3	19	30	-	-	71	278	349
Polská	1	-	-	2			3	10	13
Rusínská	-	-	-	1	-	-	1	18	19
nepřítomní	64	63	78	41	6	3	255	-	255
ZVÍŘECTVO
Koně	53	47	62	78	6	20	266	565	831
Hovězí	4	353	115	254	56	108	890	-	890
Kozy	6	72	72	43	22	4	219	-	219
Prasata	18	80	48	94	10	23	273	-	273
Ovce	19	-	1	-	-	-	20	-	20
Slepice	417	1156	1140	1233	285	344	4575	-	4575
Husy	7	61	91	78	25	15	277	-	277
Kachny	-	2	25	27	-	11	65	-	65
Jiná drůbež	130	137	127	285	16	76	771	-	771
Úly	25	26	96	126	-	22	295	-	295

Z uvedených podrobných výsledků sčítání jasně vyplývá, že v Klatovech zcela převládal český živel. Němci zde byli zastoupeni hlavně jako členové místní vojenské posádky. Důstojnický sbor mluvil německy takřka bezvýhradně. V roce 1911 se také ještě neprojevil značný odklon od římsko-katolické církve tolik patrný při sčítáních po vzniku ČSR.

Zcela neuvěřitelné je z dnešního pohledu množství zvířat, které místní chovali. Třeba se ale znovu dočkáme renesance chlívků nebo kurníků – potraviny jsou čím dál tím dražší, nedá se ani vyloučit, že mít vlastního čuníka nebo včelstvo bude z nějakého prozatím neznámého důvodu trendy….

Sčítání domácího zvířectva provedené klatovskou obcí o čtvrtstoletí později (1935) už však ukazuje jeho značný úbytek, postupně mizeli především koně (napočteno jen 179 kusů) a to v souvislosti s postupným rozvojem motorismu a to jak mezi civilisty tak u armády. Naopak hovězího dobytka zde bylo stále přes sedm set kusů.

Tabulka 3 – vývoj počtu obyvatel ve vybraných obcích bývalého okresu Klatovy
(údaje bez záruky)

	1900	1930	1970	2006-2011
Běšiny	1114	830	710	874
Chudenice	1117	1028	704	785
Janovice	1027	1032	1370	2251
Klatovy	12.793	14.071	15.673	22.567
Švihov	1374	1512	1212	1695
Plánice	1946	1618	1042	1689
Kolinec	1209	1080	877	1431
Nýrsko	1844	3230	3416	5121
Železná Ruda Ves+město	3612	4222	1025	2118
Strážov	1528	--	819	1342
Sušice	8501	7970	8484	11.591

U výsledků sčítání v Klatovech samotných je třeba zohlednit fakt, že zde část sečtených tvořili vojáci místní posádky, v roce 1900 576 mužů a v r. 1930 pak 1000 vojáků.

I přes uvedená čísla nepovažuji téma počtu obyvatelstva za vyčerpané. Někdy v budoucnu bych se rád věnoval dalším aspektům ve vývoji počtu obyvatel regionu. Pochopitelně mám na mysli především masivní úbytek lidí – Němců na Šumavě, kteří byli nuceni opustit své domovy po roce 1945. Přibližně od šedesátých let 19. století začalo národnostní rozdělení českých zemí hrát čím dál větší roli, což souviselo s postupující  emancipací českého národa. Je tedy velice zajímavé studovat např. boje zájmových sdružení Čechů (Národní jednota pošumavská aj.) a Němců (Bőhmerwaldbund), které soupeřily o vliv na národnostně smíšených územích. Tyto spory nabývaly na intenzitě zvlášť v obdobích, kdy docházelo k oficiálním sčítáním, obě strany se navzájem obviňovaly z manipulací a podvodů.