Kam pro kořalku?

Po „smršti“ předvolebních příspěvků dnes zase trochu odlehčíme. Už jsem se tady opakovaně věnoval záležitostem, které se týkaly, více či méně, našeho národního nápoje- piva. Dnes se dotkneme trochu jiných tekutých potěšení. Z regionálního tisku a dalších materiálů jsem vybral pár reklam připomínajících další odrůdu alkoholických nápojů – kořalku.

Abych tady nedělal bohapustou a zbytečnou reklamu pití alkoholických nápojů, přidám ke každé reprodukci mj. i jeden z „Deseti článků proti alkoholismu“, které sestavil a v roce 1901 publikoval v Šumavanu MUDr. J. Šimsa (lékař chorob nervových a duševních v Krči u Prahy).

Koňak Salignac nabízel kupec F. J. Stuna v roce 1893. Koňak Salignac (nesoucí jméno po svém producentovi, kterým byl Antoine de Salignac) byl poprvé vyroben v roce 1763. Dnes patří pod křídla globální značky Cognac Curvoisier, kterou vlastní společnost Beam Global. Saligna, který je i dnes možné koupit, je většinou relativně mladý – zraje zpravidla 2,5- 3 roky. "Sedmičku" pořídíte za 20-25 dolarů, kolik stál u Stuny samozřejmě nevím.

Opojné nápoje (pivo, víno, kořalka) obsahující alkohol (líh) jsou pro zdravého člověka pochoutkou nepotřebnou, pro některé nemocné jsou jen dočasným lékem dle nařízení lékařského.

Reklama z roku 1882 vzývající potenciální návštěvníky k návštěvě obchodu Emericha Fischera, nechybí ani ceny kvalitního rumu z Jamajky.

 Lihové nápoje ve větším množství opíjejí, omamují, ba mohou náhlou smrť ochrnutím mozku nebo srdce způsobiti. Pivo a víno škodí tím více, čím déle se pijí; kořalka je zdraví lidskému nejškodlivější.    

Další nabídkou rumu, koňaku a dalších pochoutek se snažil zaujmout čtenáře Šumavanu obchodník Šimon Weil, který měl obchod v Pražské ulici.

Lihové nápoje zprvu rozčilují, podněcují činnost nervovou, ale později způsobují ochabnutí. Ony otupují pocit únavy a hladu, avšak nejsou s to ani tělesné síly povzbuzovati ani udržovati ani tělu za náhradu potravy sloužiti.  

Docela obvyklý mix rum a čaj nabízel ve svém obchodě i Stanislav Zýka. Jeho obchod se nacházel na rohu náměstí s Pražskou ulicí, kde je dnes bufet Slavie.

Požívání lihových nápojů spůsobuje onemocněních důležitých útrob tělesných, na příklad katar žaludku, zánět jater a ledvin, ztučnatění a rozšíření srdce a záněty mozku a nervů. Alkohol oslabuje zdatnost lidského těla, že piják je náchylnější k vývinu různých nemocí (kupř. tuberkulosy, souchotin) a snadněji a dříve jim podléhá než člověk střídmý.

Reklama na francouzský koňak Cursenier, která vyšla v roce 1910 v mnichovském humoristickém časopise Simplicissimus. Lahvičku této dobrůtky si za nějakých 100 tisíc můžete koupit  i dnes– dokonce ještě starší ročník.

Líhové nápoje jsou zvláště nebezpečné jedem dětem, poněvadž mají citlivější ústroje nervové. Pivo, víno a kořalka zaviňuje u dětí různé nemoci tělesné i duševní, činí je lenivými, nervosními, vzdorovitými a nemravnými ba i zločinnými konečně i k pijáctví náchylnými. 

Nabídka nejjemnějších likérů od obchodníka Františka Hejnice (1870-1927).  

Pijáctví následkem onemocnění mozku mění povahu člověka, otupuje ušlechtilá hnutí duše, vzbuzuje nejhrubší pudy a vede k mravní zpustlosti a zločinům.

Reklama na „essenci“ k dochucování lihu firmy Pollak z Prahy z roku 1904. To muselo být perfektní- jednoduše si udělat svůj vlastní drink – pouhým smícháním lihu s vybranou esencí. 

Pijáctví otupuje schopnosti duševní, ohrožuje rozum člověka, vede k šílenosti a blbosti.

Další nabídka „rumajzlu“ pochází z roku 1887 od místního kupce Ludvíka Krále (1854-1922), který provozoval svůj obchod od roku 1883 ve Vídeňské ulici čp. 67. Po několika letech přesídlil na náměstí. Od roku 1897 byl předsedou jízdního odboru zdejšího Sokola. K rumu bylo možno zakoupit si i (jistě kvalitní a chutné) „příkusky“. Pijáctví působí velmi škodlivě na tělesný vývin potomstva. Děti pijáků bývají neduživé, slaboduché nebo blbé, zločinné často trpí padoucnicí nebo choromyslností.

Reklama na alkoholické i nealko od firmy František Fleischer. Samozřejmě není náhoda, že většina firem obchodujících s alkoholem vlastnili židovští obchodníci – už v druhé polovině 19. století se často chodilo na ostřejší drinky „k židovi“.

Pijáctví zaviňuje mnoho úrazů, neštěstí, zločinů, vražd a sebevražd, plní nemocnice, káznice a ústavy pro choromyslné, zničuje štěstí rodinné a přivádí do bídy a nouze.

Klatovy mívaly i svého producenta tvrdého alkoholu – viněta jednoho produktu z místní likérky F:J. Svoboda ze 30. let 20. století. Renesance tohoto podnikání v regionu se asi nedočkáme, konkurence je neúprosná a nově zavedené absurdní a nic neřešící kauce pro producenty alkoholu jí nejspíš neumožní. Alespoň pro milovníky piva se v okolí blýská na lepší časy.       

 Nejlepším lékem proti škodlivým následkům pijáctví jest úplné odřeknutí se lihovin (abstinence). Je dokázáno zkušeností, že bez požívání lihových nápojů jsou lidé zdravější, ducha čilejšího, snášejí lehce tělesné námahy, baví a vzdělávají se lépe a blahobyt jejich roste.