Okresní záložna hospodářská Klatovy

Bankovním ústavem, který značně ovlivňoval ekonomiku v Klatovech a okolí, byla v druhé polovině devatenáctého století a v první polovině století dvacátého Okresní záložna hospodářská. Bankovní ústav sídlil na náměstí v Klatovech, další pobočky měl ve Strážově a v Chudenicích. 

Záložna ovšem nebyla specialitou Klatov, již z názvu lze dovodit, že záložny fungovaly ve zmíněném období ve všech tzv. politických okresech v českých zemích. Prapůvod záložen je třeba hledat v tzv. kontribučních obilních fondech, kam rolníci odevzdávali část své úrody obilí, které mělo v době nouze posloužit jako setba pro další období. Později (1863-64) byly přebytky těchto zásob rozprodány a získaný kapitál se stal základem pro vznik peněžních fondů. Podíly v nich drželi jednotliví přispěvatelé do obilních sýpek. Činnost těchto fondů se však ukázala jako nepříliš efektivní a to vzhledem k velké roztříštěnosti a související nízké koncentraci kapitálu v jednotlivých “bankách“. Zákon z roku 1882 pak sdružil tyto  malé úvěrní  instituce a ustavily se tak okresní záložny, čímž vznikla i ta klatovská pro tehdejší soudní okres.  

Základním posláním záložny bylo poskytovat úvěry zemědělcům v dané oblasti, pro které bylo obtížné získat půjčku na nákup technologií, půdy, osiva či dobytka jinde. Později nabízely záložny i hypotéky. Za majetek záložny ručili svým vkladem podílníci, často se za hospodaření zaručovalo i tehdejší c. k. okresní hejtmanství. Na rozdíl od běžných bank nemohly záložny do roku 1918 obchodovat s cennými papíry ani kapitálově vstupovat do průmyslových podniků. V hospodářství jednotlivých poboček existovaly značné rozdíly, které byly dané především bohatstvím jednotlivých oblastí. V roce 1893 fungovalo celkem 122 záložen, průměrně měla každá z nich více než 1300 podílníků. Pouze 88 z nich přijímalo vklady od jiných subjektů než byli vlastní podílníci. Zajímavé je, že náklady na správu hospodářských záložen (0.53 % z celkového kapitálu) byly vyšší než u občanských záložních ústavů (0.44%). 

Následující fotografie ukazují, jak vypadala po rekonstrukci v roce 1935 pobočka Okresní záložny v Klatovech, která sídlila na náměstí v rohovém domě (č.p. 66), kde bývala školní jídelna a nyní zde sídlí několik odborů městského úřadu. Mezi fotografiemi uvádím některá hesla, kterými se hemží ročenky záložny ze třicátých let. Velký chemik z Bechyně  by byl spokojen..

Budova záložny v roce 1935

 

Malá úspora je lepší než velká naděje…
Za peníze částečně i zdraví koupíš!

Kdo zbytečně utrácí, sám si z kapsy krade.
Ani utrácet, ani škudlit: ŠETŘIT!

Čekárna

Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Kdo dřív začne šetřit, více má!

Knížka s pěkným vkladem je pořád nejlepší legitimací!
Nejsou mamonáři, kdo šetří pro stáří!

Likvidatura

Tísní daně? Tíží dluhy?
Poraďte se s námi!

Okresní záložna hospodářská.

Z důvěry vyrostla, na důvěře stojí, důvěry si zaslouží Okresní záložna hospodářská

Stálé vklady v záložně mění chudé v zámožné. Choďte do Okresní záložny hospodářské. Peníze kouzelný proutek. Učte se jím vládnout!

Nová zasedací síň

Kdo nectí haléř, není hoden stokoruny!

Nemusí mít u nás vkladu, kdo přichází na poradu do Okresní záložny hospodářské.
Mezi strádáním a střádáním je jenom háček – ale důležitý. 

Pokladna

Poctivost při práci vždycky se vyplácí!

Nepořádnou prací škodíme jen sami sobě! Co děláme, dělejme řádně- dobrý výsledek bude Vám odměnou.

Stará zasedací místnost

Jde jen o krátký čas – jen první dny zdá se nám těžké něco si odříci, v něčem ušetřit. Pak to jde samo! Začněte spořit už dnes – budete mít ty začátky dříve za sebou!

Poloviční práce – žádná práce. Kdo doplave do tří čtvrtin řeky a pak přestane plavat, utopí se stejně, jako kdyby skočil do vody a neplaval vůbec. Nedodělaná, nepořádná práce není žádná práce.        

Ředitelna