Fotografie
bezesporu utvářejí v posledních více než sto šedesáti letech významným
způsobem vizuální paměť společnosti. V posledních letech se právem do popředí
zájmu odborníků i nadšenců dostávají nejen staré fotografie samotné, ale i muži
a ženy, kteří stáli za aparátem a pořizovali snímky v ateliérech i
v plenéru.
Samozřejmě
i v Klatovech působila celá řada fotografů, nejprve zpravidla kočovných,
později se zde usazovali a provozovali vlastní ateliéry. Když se budete
probírat starými rodinnými fotografiemi, je jisté, že narazíte na jména Fügner,
Kranzenfelder, Kneifel, Frank, Hencke, Hoffmann, Šmidt, E.J.Kabát, E. Jelínek,
Landgráf, Olšmíd, Bermann, Čuba, Faicová, a pravděpodobně i na další.
Zatímco někteří zde vlastnili ateliér
desítky let (Karel Hahn a jeho syn Vladimír), působení jiných bylo spíše
epizodní (Olšmíd). Téma fotografů
v Klatovech považuji za mimořádně zajímavé a tímto deklaruji úmysl
zpracovat tuto oblast podrobněji. I když tuším, že materiálu nebude mnoho,
jistě to bude práce jednodušší než např. za sto let. Dneska je totiž fotograf
každý poučený majitel zrcadlovky, nemluvě o tunách foto-balastu na webu.
Poznáte tohoto fešáka? Jedna z nejstarších fotografií z mé kolekce. Aterliér Čeněk Hrbek - rok 1865 |
Jak
jsem předeslal – téma historické fotografie a příběhy jejich tvůrců se stalo v poslední době celkem
populární, což je dobře. Některé
projekty z uvedeného ranku jsou skutečně povedené, a proto bych o
nich rád utrousil pár slov.
Prvním
z nich jsou stránky historika fotografie Pavla Scheuflera (*1950).
Tématu se evidentně věnuje mnoho let,
vydal celou řadu publikací – např. již v roce 1989 reprezentativní knihu
Fotografické album Čech 1847-1918 (Odeon 1989, ISBN: 80-2070058-7). Na straně
72 je fotografie Klatov z Hůrky z roku 1875 vytvořená Ignácem
Kranzfelderem. Tato povedená monografie (byť je poznat, že možnosti tiskařské a
reprodukční techniky za více než dvacet let značně postoupily) se dá pořídit
v antikvariátech, čas od času na aukru. Další zajímavou knihou
z Scheuflerovy dílny je Galerie c.k. fotografů (Odeon, 2001, ISBN
80-247-9044-0) která obsahuje profily
nejvýznamnějších fotografů z uvedeného období. Tyto lze nalézt i na
Scheuflerových webovkách. Z uvedených průkopníků fotografie mají vztah ke
Klatovům již zmíněný Ignác Kranzfelder a známý plzeňský fotograf Čeněk Hrbek, který
zde krátce působil.
Dalším
interesantním projektem je bezesporu internetová galerie táborské rodiny
Šechtlů, kteří se zabývají fotografováním již od roku 1860. Prohlížení tisíců
fotek osob, měst a obcí, reportáží
z významných událostí regionu je zábavou
na týdny. Archiv je navíc průběžně doplňován, kvalita skenů na vynikající
úrovni. Zajímavé osudy generací rodiny Šechtlových byly námětem pro jeden díl
z cyklu ČT Soukromé století.
V Praze
fungovala až do poloviny minulého roku Galerie Langhans v objektu, kde
měl desítky let svůj hlavní
fotografický závod přední fotograf významných osobností Jan Langhans
(1851-1928). Koncem roku 2010 jsem zde navštívil výstavu připomínající 130.
výročí vzniku ateliéru. Byť původní galerie vloni ukončila svoji činnost, fotografova pravnučka Zuzana Meisnerová představuje na netu kolekci osobností, které Langhans fotografoval. Bohužel po roce
1948 byla valná většina fotoarchívu zlikvidována, podařilo se náhodně uchovat
jen zlomek – devět tisíc negativů.
I reverzy fotografií bývaly téměř uměleckými díly. Nejznámější ateliér provozoval v Klatovech od 1.1. 1893 Karel Hahn, v roce 1933 ho převzal syn Vladimír. |
Velice
zajímavou internetovou galerií starých fotografií provozuje na serveru flickr.com uživatel pod
nickem josefnovak33. Už delší dobu se chystám tohoto člověka zeptat, kam chodí
na mimořádně (tématicky i zpracováním)
zajímavé fotografie. Parádní práce.
Existuje
i celá řada zahraničních webů se starými fotkami – např. shorpy.com (díky, Míro) nebo retrosnapshot.com, Američané tuto zálibu
propojují s byznysem - vystavené fotografie lze zpravidla zakoupit
v nejrůznějších formátech, rámech apod.
To
nejlepší nakonec – Seidlův ateliér v Českém Krumlově. Díky shodě
náhod se podařilo uchovat fotoateliér ze začátku dvacátého století takřka
v původním stavu (včetně fotoarchívu). Před několika lety prošel objekt
kompletní rekonstrukcí, dnes je další významnou atrakcí Krumlova –
pravděpodobně nejkrásnějšího českého města. Josef Seidel, zakladatel firmy, se
kromě portrétování v ateliéru věnoval i fotografování Šumavy a vydávání
místopisných pohlednic (k výjezdům mimo Krumlov využíval motocyklu Laurin &
Klement). Z jeho toulek pochází pravděpodobně jeho
nejslavnější fotografie panoramatu Javoru, v popředí s klečící a modlící
se dívkou před křížkem. V objektu
ateliéru muzea jsou k vidění i stroje na jejich tištění, stejně jako původní fotoaparáty a další příslušenství.
Muzeum
navíc často pořádá atraktivní akce pro veřejnost – možnost zhotovení tématicky
různých portrétových fotografií ve
stylu počátku století, exkurze pro školy či přednášky na příbuzná témata,
kvalitní webová prezentace, aktualizovaný profil na facebooku apod. .
Takto má dle mého soudu vypadat činnost
moderního muzea. Na webových stránkách
ateliéru v záložce fotobanka jsou
vloženy oskenované fotografie
z bohatého archivu (okolo 110.000 pokud si dobře pamatuji), brzy by mělo
být vše kompletní. Opět velmi podnětná zábava na (nejen) dlouhé zimní večery.
Osobní návštěvu v muzeu samozřejmě vřele doporučuji!
Ateliér v první sezóně po otveření v roce 2008. Za tuhle fotku by mě J. Seidl jistě nepochválil :-) |
Svět starých fotografií a jejich zhotovitelů je skutečně fascinujícím – jedinečná možnost
přenést se do dob minulých a do již neexistujících míst nebo se setkat s lidmi, za kterými už se
dávno zavřela voda….
Resuscitace–skenování starých fotografií je pro mě perfektní
relax, který považuji za vcelku
smysluplný (na rozdíl od dalších svých odpočinků :-)). Samozřejmě přivítám ke zpracování zajímavé fotografie (negativy – celuloid i
sklo, diapozitivy), nejlépe z regionu. Ke skenování používám sice
amatérský, ale plně dostačující skener zn. Canon.
Byla
by asi škoda nezmínit se na závěr tohoto příspěvku o internetovém projektu, který
se věnuje aktivnímu používání
historických technik fotografie.
Žádné komentáře:
Okomentovat