Kabaret Červená sedma v Klatovech

Hned dvakrát se v roce 1913  dostalo klatovskému publiku možnosti spatřit na vlastní oči sdružení akademiků pražských – kabaret Červená sedma. Stalo se tak zásluhou zábavního odboru místního Sokola, který „sedmičkáře“ v obou případech pozval k vystoupení, která se konala v nové sokolovně.

Kabaret Červená sedma ve své době reprezentoval spíše náročnější, nekomerční zábavu a byl tak jakousi uměleckou opozicí vůči tehdy nejoblíbenější zábavě obdobného typu, šantánu či různým zpěvákům kupletů a nasládlých písní.. Typickým takovým bavičem byl např. Karel Hašler (byť část sedmičkářů vzala zavděk angažmá v jeho kabaretu během první světové války). Členové Sedmy tehdy také používali často jevištní improvizace, což bylo velmi novátorské.  Vůdčí osobností kabaretu byl Dr. Jiří Červený, počátky sdružení  sahají do doby jeho studií na gymnáziu v Hradci Králové, kdy byl hlavním organizátorem dění  studentském spolku Mansarda.První klatovské vystoupení se konalo na masopustní neděli 2. února 1913. Sedma přijela ve své nejsilnější sestavě kromě Červeného vystoupili Ing. J. A. Kubišta, malíř Míla Beránek (1888-1937), C. A. Balling nebo J. Hoyer. Zajímavou postavou byl tanečník Caraterro (původně bankovní úředník vlastním jménem František Kulhánek (1889-1934)), která tančil převlečen za dámu. Program byl kombinací pěveckých čísel – Červený „přednesl“ sytým barytonem písně  Martička švadlenka, Milostivá paní, Lilium a Vlčí máky, americkými tanci  a písněmi se prezentoval J. Hoyer. MUC. Pik pak zazpíval několik šansonů, které měly u klatovského publika z celého večera největší  úspěch a jejich zpěvák sklidil opravdové ovace. Představní bylo zakončeno operní  parodií Carmen, kde autoři namíchali děj a postavy z různých oper - Oněgin tak například  vyznává lásku Carmen za zpěvu jednoho z Vaškových partů z Prodané nevěsty. Dnes by toto číslo asi příliš velký úspěch nemělo, protože běžné publikum (včetně mě) by zřejmě ani nepoznalo, co se paroduje. 

karikatura Dr. Červeného od Emila Artura Longena

Druhé vystoupení se konalo o půl roku později - 27. září 1913. V mezidobí  posílil Sedmu Eduard Bass, nejlepší český konferenciér a humorista (dle tehdejšího tisku) – pravděpodobně nejslavnější člen v historii kabaretu, který se záhy  stal významným autorem činoherní části repertoáru. Vystoupení také obohatily svým uměním dvě dámy – bývalá členka kabaretu Lucerna zpěvačka Helena Škrdlíková (sestra operní subrety a herečky Magdy Škrdlíkové) a tanečnice Hana Vojáčková bývalá primabalerína záhřebského baletu, později sólistka baletu ND v Brně, která nahradila Caraterra.

Program večera:
1) Prolog
2) Hudební portréty
3) Světácké písně (Kouř cigarety, Valčík Bohémy atd.)
4) Excentrický tanec (sl. Vojáčková)
5) Chansony (zpívá Helena Škrdlíková)
6) Harryho případ

7) Hrůzostrašný případ
8) Indický tanec – tančí slečna Vojáčková
9)  Pierott a Colombina (Škrdlíková + Klein)
10) Popěvky ( Hrůzné slůvko ne, Kráva a.j.)
11) Kabaretní portréty
12) Epilog

Hlavním bodem programu byla aktovka Harryho případ, parodie na tehdejší módní vlnu amerikanismu a detektivek. 

Lokální tisk se i o tomto představení vyjádřil velice pochvalně, i když kvalit masopustního údajně nedosáhlo, znovu ovšem vypíchl, že jednotlivá čísla jsou originální a autory jsou sami členové kabaretu, což  jejich nastudování dává potřebnou  "šťávu".  Trochu zklamáním bylo tentokrát vystoupení O. Pika. Stejně jako v prvním případě byl o vystoupení Červené sedmy velký zájem, představení bylo pouze pro zvané, místo v přízemí bylo za 1 K na balkóně za 2 K.

Program Červené sedmy 1.1. 1920

Podíváme–li se do seznamu vystoupení Sedmy v prvním období její činnosti (1909-1913), musíme ocenit odvahu a vkus  klatovských  pořadatelů – kabaret (kromě dvou moravských turné) vystupoval mimo Prahu a  blízké okolí vcelku zřídka. Do kraje zavítal celý ansámbl ještě o  necelý rok později, na přelomu května a června 1914, kdy odehrál dvě představení v penzionu Krásnohorská v České Kubici.

V poválečném období existence Sedmy (1918-1921) zanechal silnou stopu klatovský rodák malíř, loutkář, bavič a „tyran kraje klatovského“ Josef Čejka, který s kabaretem vystupoval ve své one man show-vyprávěl vtipy a parodoval pošumavské lidové „typy“.

Několik poznámek:

Umělecké vlohy zdědila po Dr. Jiřím Červeném i dcera Soňa (*1925), která  je známou operní pěvkyní.

Za  Červeného domem na pražské Kampě vede ulička nesoucí jeho jméno – údajně nejkratší v celé Praze.

V domě také funguje restaurace odkazující svým názvem ke kabaretu - bohužel ničím výjimečná a i přes turisticky exponovanou polohu dost drahá….